Kopr vonný s nápadnou vůní

Kopr vonný (Anethum graveolens) náleží do čeledi miříkovitých rostlin.  Je jediným zástupcem rodu Anethum. Kopr vonný je jednoletá bylina dosahující výšky v rozmezí 40 - 120 cm. Stonek je vzpřímený, svisle rýhovaný a dutý, má šedozelenou barvu. Listy jsou zpeřené a silně voní. Květy jsou drobné, žluté vytvářející složitý okolík. Semena jsou oválného tvaru, temně šedé nebo hnědé barvy. Původní domovinou kopru vonného je Persie a východní Indie. Dnes je pěstování kopru rozšířeno v Evropě, severní Africe, Malé Asii, Íránu a v Indii.Řekové a Římané ho pojmenovali "Anethon". Vycházeli přitom z řeckých slov "ana" což znamená nahoru a "thum" zvýrazňující schopnost kopru rychle růst. Toto pojmenování se stalo základem latinského názvu  "Anethum", který má kopr vonný dodnes.  Ve staroegyptských nápisech je kopr vonný znám pod názvem "ammisl".  V lidovém pojmenování se lze s koprem setkat jako s císařským kořenem či s názvem koprek. I Karel Veliký si byl vědom kulinářského i léčivého významu kopru, proto ho nechával pěstovat na svých statcích.  Nebyl to však pouze Karel Veliký, kdo si uvědomoval sílu kopru. Kopr vonný používali již Řekové k léčbě očních onemocnění a k usnadnění bolestivého močení. Římští bojovníci si jej vtírali do kůže před gladiátorskými zápasy. Lékaři v dávných časech používali kopr při léčbě astmatu, žaludečních nevolností, při ledvinových kamenech. Známé bylo i použití pro snížení libida. Legendy řadí kopr vonný k tzv. svatojánským bylinkám.

Odrůdy kopru vonného

Kopr vonný je jediným zástupcem rodu Anethum, šlechtěním však byly vypěstovány různé odrůdy. V našich podmínkách se nejčastěji pěstují odrůdy kopr vonný Hanák, kopr vonný Moravan a kopr vonný Oliver.

• Moravan je aromatickou odrůdou určenou především pro polní pěstování. Jeho listy jsou tmavě modrozelené barvy, olistění je velmi husté. Výška rostliny se pohybuje kolem 80 cm. Je výrazně odolnější vůči vybíhaní do květů, čím dochází k prodloužení sklizně. Výnosnost natě je až o 60 % vyšší než u odrůdy Hanák. Vegetační doba je cca 70 - 80 dnů.

• Odrůda Hanák je vhodná pro rychlení i polní pěstování. Jedná se o výnosnou odrůdu s jemnou kořenitou chutí a bohatou zelenou hmotou. Rostlina dosahuje výšky cca 80 - 100 cm, je středně olistěná jasně zelenými listy. Konzumní části jsou listy, které se řežou s celou mladou rostlinou při dosažení výšky v rozmezí 15 - 20 cm. Sklizenou nať lze přímo spotřebovávat, sušit či zmrazit. Pro nakládání zeleniny (okurek) se rostliny sklízejí až v době květu a zralosti. Vegetační doba je kolem 65 - 75 dnů. Při rychlení se tato doba zkracuje na cca 40 - 50 dnů.

• Odrůda Oliver je poloraná, vysoce výnosná odrůda vhodná pro rychlení i polní pěstování. Vytváří husté olistění středně zelené barvy. Pomalu přerůstá. Vegetační doba je při rychlení cca 42 - 50 dnů, při polním pěstování 68 - 78 dnů.

Pěstování kopru vonného

Kopr vonný je na pěstování zcela nenáročnou bylinou, častokrát se množí i samovýsevem. Vyhovují mu hlinité, propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Naopak příliš se mu nedaří v těžkých a zamokřených půdách. Nesnáší ani příliš suché stanoviště a kamenité půdy. Rostliny jsou citlivé na hnojiva obsahující chlór. Kopr se často přisévá jako meziplodina mezi ostatní zeleninu. Lze ho však pěstovat i na samostatném záhoně či v květináči na okně. Pro zajištění celosezónní sklizně je vhodné kopr vysévat postupně. První výsev se provádí v dubnu přímo na konečné stanoviště. Pro podzimní sklizeň je vhodný výsev v srpnu. Semena se vysévají do řádků vzdálených od sebe kolem 20 - 25 cm. Bujný růst a silné aroma podpoří dostatek slunečních paprsků a pravidelná zálivka. Některé odrůdy kopru dosahují výšky i přes 1 m, proto je raději sázejte na závětrné stanoviště nebo k nim zapíchněte oporu. Lodyha je  poměrně křehká a vlivem větru by mohlo dojít k jejímu zlomení. Z kopru se sklízejí mladé listy např. do koprové omáčky, květy s kouskem lodyhy do nálevů na sterilování zeleniny (kyselé okurky) a zralá semena jako koření. Pro sklizeň semen uřízneme celé okolíky v době, kdy dozrávají. Nechejte je na vzdušném místě zavěšené hlavou dolů dosušit. Pod zavěšené rostliny umístěte podložku nebo papírový sáček, do kterého suchá semena opadají. I v případě, že nemáte záhony, můžete kopr pěstovat. Stačí zasít semínka do květináče na terase či na okenním parapetu a při správném  zacházení se těšit na brzkou úrodu jemně voňavých mladých listů kopru vonného. Pozor, kopr vonný  se snadno kříží s fenyklem a vzniká tak nekvalitní potomstvo (semena), nepěstujte je proto blízko sebe.

Kde najde kopr vonný své uplatnění?

Pro svou typickou chuť a vůni čerstvých lístků je kopr velmi oblíben v kuchyni. Je základem tradiční koprové polévky a omáčky. Lze ho využít při úpravě ryb, pokrmů z vajec či brambor, do salátů či na kuře. Do pokrmů se přidává až na konci tepelné úpravy, aby nedošlo ke ztrátě chuti, vůně a prospěšných látek. Sušený kopr se čerstvému nikdy nevyrovná, proto je lepším způsobem uchování zamražení nebo uložení do octa. Zralá semena kopru se  přidávají do láku na zavařování okurek, ale lze je přidat i do žitného chleba nebo z nich připravit léčivý čaj. Žvýkání semen osvěžuje dech. Odvar z koprových semínek posiluje vlasy a nehty. Připravit si jej můžete přelitím polévkové lžíce mírně podrcených koprových semen šálkem horké vody. Odvar nechte několik minut louhovat a poté přeceďte. V připraveném nálevu namáčejte ruce či konečky prstů nebo oplachujte vlasy. Kopr je chuťově velmi dobrý a má i mnoho příznivých léčivých účinků. Semena kopru obsahují vitamín C a provitamín A. V kopru je silice obsahující karvol limonen a pheladrin. V semenech je podíl této silice okolo 2 - 4 %, v natích pouze 0,5 - 1,5 %. Dále se v kopru nachází bílkoviny, aminy, organické kyseliny, flavonoidy, karoten, železo a další minerály. Konzumace kopru snižuje krevní tlak a zlepšuje prokrvení srdečního svalu, proto je vhodná při léčbě angíny pectoris a jako prevence při léčbě ischemické choroby.

Lze ji využít i při doléčování po infarktu myokardu. Své příznivé účinky prokazuje i při nadýmání, tlumí křečovité bolesti břicha, zlepšuje trávení a podporuje tvorbu mateřského mléka. Léčivé látky přecházejí i do mateřského mléka,  proto kojené děti netrpí větry a  jsou celkově klidnější. Kopr působí močopudně a desinfekčně v močových cestách, zejména u děti pomáhá likvidovat střevní parazity. Při konzumaci kopru nebyly zjištěny žádné nežádoucí účinky ani kontraindikace, kromě osobní nesnášenlivosti (alergie). Kopr se často přidává do bylinných směsí. Při duševním rozrušení a neklidu je možné si připravit nálev z dvou dílů koprového semene, dvou dílů anýzu a jednoho dílu heřmánku pravého. Při obtížích pijte jednu medem oslazenou sklenici nálevu ráno a jednu večer. Pro celkové posilnění je vhodný koprový nálev z jedné kávové lžičky podrcených koprových semen přelitých šálkem horké vody. Dospělí si mohou pro lepší usínání připravit koprové víno. Skleničku dobrého bílého vína přiveďte k varu, přelijte jím lžičku nahrubo nadrcených sušených semen kopru. Víno nechte cca 10 minut louhovat pod pokličkou, pak ho přeceďte a ještě teplé ho po doušcích vypijte. Výborná je i koprová omáčka nebo dip. 

Rada na závěr

Hlavní účinnou látkou kopru vonného je silice, která z rozdrcených semen rychle vyprchá, proto semena drťte vždy až těsně před použitím.