Kapusta - překvapivě odolná zelenina

Všechny druhy kapusty byly vyšlechtěny z brukve zelné (Brassica oleracea). Divoká brukev zelná je dvouletá rostlina původem ze Středomoří. Její kultivary jsou známy pod souhrnným názvem košťálová zelenina. Jednotlivé kultivary košťálové zeleniny jsou na první pohled velmi odlišné. K vyšlechtěným kultivarům brukve zelné patří hlávkové zelí (Brassica oleracea convar. capitata), hlávková kapusta (Brassica oleracea convar. sabauda), růžičková kapusta (Brassica oleracea convar. gemmifera), dřeňová kapusta (Brassica oleracea convar medullosa), krmná kapusta (Brassica oleracea convar. acephala), kedluben (Brassica oleracea convar. gongylodes), květák (Brassica oleracea convar. botrytis) a brokolice (Brassica oleracea convar. italica). 

• Hlávková kapusta (Brassica oleracea convar. sabauda) je dvouletou rostlinou vytvářející jedlou hlávku v prvním roce a květenství v roce druhém. Hlávku tvoří spirálovitě vyrůstající bublinkovité a zkadeřené listy s naznačenými lalokovitými okraji. Košťál je vysoký 30 - 70 cm. Listy jsou obvykle zbarveny do tmavě zelené barvy, ale mohou být i žlutozelené a u okrasných forem dokonce žluté, červené i fialové. Ve druhém roce proroste skrze hlávku lata s čtyřčetnými cizosprašnými květy. Plodem je šešule obsahující černá kulatá semena.

• Růžičková kapusta (Brassica oleracea covnar. gemmifera) byla vyšlechtěna v 18. století v Belgii. Její košťál je vysoký 30 - 100 cm. Je obrostlý dlouze řapíkatými opakvejčitými listy, v jejich paždí se vytvářejí malé pevné růžičky. Květ se vytváří v druhém roce pěstování.

• Kadeřavá kapusta - kadeřávek (Brassica oleracea) netvoří hlávku. Listy rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Listy jsou tmavě zelené, bublinkaté a silně zkadeřené. Kadeřavá kapusta je nejjemnější a nejlahodnější v chladnějších měsících a nejlepší chuť má poté, co přešla mrazem. Škrob obsažený v rostlině se po prvních mrazících mění v cukr, což je důvodem lepší chuti a stravitelnosti. Kadeřávek se nejvíce podobá původnímu planému druhu.

Kapusta prošla mnoha šlechtitelskými procesy, což se projevuje na širokém spektru dostupných kultivarů. Pěstují se rané i pozdní odrůdy.

• Pozdní odrůdy jsou více odolné chladu, některé dokonce bez problémů snášejí teploty až do  -15 °C. Hlávková kapusta byla vyšlechtěna například v odrůdě Předzvěst. Jedná se o ranou odrůdu vhodnou pro pěstování z předpěstované sadby. Její sklizeň by měla proběhnout do konce června. Rostlina vyrůstá na nízkém košťálu. Hlávky jsou menší, vejčité. Kapusta má žlutozelené až zelené listy. Je velmi chutná.

• Další odrůdou hlávkové kapusty je hlávková kapusta označená jako Raketa. Tato odrůda je určená zejména k rychlení v nevytápěných fóliových krytech. Rostlina je malá, nízká, na velmi nízkém vnějším košťálu. Hlávka je taktéž menší, zelená, na řezu je světle žlutá.

• Středně vzrůstnou odrůdou kapusty je hlávková kapusta Vertus 2. Rostlina je rozložitější, hlávka je ploše kulovitá, pevná, tmavě zelené barvy s velmi silným modravým ojíněním. Na řezu je bílá až žlutá. Jedná se výnosnou odrůdu pro podzimní sklizně.

• Růžičková kapusta Dolores F1 je poloraný hybrid vhodný pro jednorázovou sklizeň. Rostlina je vysoká se střední vrcholovou růžicí. Růžičky jsou středně zelené, dobře uzavřené, rostou v řadách.

• Oku bude nejvíce lahodit okrasná kapusta. Tyto kultivary kapusty vytváří zajímavé tvarové variace. Hodí se k pěstování na záhonech, k řezu i do vazeb. 

• Kadeřávek je dostupný v odrůdě Kapral. Jedná se o poloranou odrůdu, určenou pro přímý konzum. Rostlina je nízká, dosahuje výšku pouze 40 - 60 cm. Listy jsou tmavě zelené, bublinkaté a silně zkadeřené. 

Jak na pěstování kapusty?

Kapustě nejlépe vyhovují středně  těžké hlinité humózní půdy. Optimální hodnota pH se je v rozmezí 6 - 7. Raným odrůdám se daří v lehčích půdách s dostatečnou zásobou živin a půdní vláhy. Čas výsevu závisí na pěstované odrůdě. Nejranější odrůdy růžičkové kapusty vysévejte v únoru do skleníku nebo do pěstebních misek na okenní parapet. Výsadbu na záhony proveďte v dubnu ve sponu cca 40 x 50 cm. První sklizeň můžete očekávat už v květnu či červnu. Vegetační doba rané kapusty se pohybuje v rozmezí 50 - 70 dnů, u letních a poloraných odrůd je to 100 - 120 dnů a u odrůd podzimních 102 - 160 dnů. Podzimní odrůdy kapusty vysaďte na záhon nejpozději do konce června. Sklízet je budete v srpnu a září. Ozimné odrůdy mají vegetační dobu dlouhou 240 - 250 dní. Na záhon se vysazují do konce září a sklízet je pak lze až do ledna. Kapusta patří k plodinám první trati, miluje totiž dobře vyhnojenou půdu. Na podzim si půdu připravte zapravením chlévského hnoje a podvápněním. Před výsadbou vpravte do půdy dusíkaté hnojivo (vhodné dusíkaté hnojivo). Během vegetace kapustu přihnojte hnojivem NPK. Záhon během vegetace udržujte bez plevelů a v létě ho vydatně zalévejte. Aby se malé hlavičky růžičkové kapusty lépe vyvíjely, můžete v září či říjnu vyštípnout vrcholky. Pro hlávkovou kapustu platí téměř totožné zásady pěstování. Předpěstované sazeničky se vysazují ve sponu 50 x 40 cm. Hlávky pro skladování musí být pevné a dobře vyvinuté. Před sněhem chraňte kapustu přehozením větvičky přes záhon.

Vypěstujte si okrasnou kapustu!

Nejvhodnější dobou pro výsev okrasné kapusty je červen až červenec. Při pozdějším výsevu by již nemuselo dojít k vytvoření dostatku plně vybarvených listů. Půda by neměla být příliš vyhnojená, protože nadměrné hnojení a vysoké teploty snižují rychlost a intenzitu vybarvení.  Při výsevu semena lehce zasypte pískem. Doba klíčení semen se pohybuje v rozmezí 5 - 10 dnů při teplotě 18 - 20 °C.  

Asi za 3 - 4 týdny po výsevu je vhodná doba pro přesazení rostlinek do květináčů o průměru 9 - 13 cm. Na velikosti květináče a na sponu rostlin závisí velikost budoucí listové růžice. Vhodná vzdálenost mezi rostlinami je cca 30 cm. Při výsadbě v hustším sponu se rostliny špatně vyvíjejí, tvoří malou růžici a mají deformované listy. Růžice se začínají vybarvovat v době poklesu nočních teplot pod 15 °C. K plnému vybarvení rostlin by mělo dojít v závislosti na počásí během září. Při výsadbě dbejte na to, abyste rostliny nenasadili nakřivo, protože by pak měly křivý stonek a pro řez by byly nepoužitelné. V době vybarvování listových růžic již rostliny nehnojte a částečně omezte zálivku.

Pozor na choroby a škůdce

Košťálovou zeleninu nejčastěji napadají škůdci ze skupiny savého a žravého hmyzu (mšice zelná, květilka zelná), dále housenky běláska řepkového a běláska zelného. Může se objevit boulovitost kořenů brukvovitých rostlin či bakteriální černá žilkovistost brukvovitých rostlin. Choroby a škůdce je třeba začít likvidovat co nejdříve, nejlepší je provést preventivní postřik přípravkem proti savému a žravému hmyzu (vhodné postřiky), vysbírávat housenky běláska a odstraňovat napadené listy.

Zdravotní přínosy kapusty

Kapusta je velmi ceněnou zeleninou, protože je jednou z mála druhů, které na záhonu vydrží i přes zimu. Odolává teplotám až do - 15 °C. Tato zelenina je zdrojem mnoha, pro lidský organismus, nepostradatelných látek. Důležitý je vitamín B1 - thiamin, který podporuje mentální svěžest, soustředění a zvyšuje odolnost vůči stresu. Do jídelníčku by kapustu měly zařadit zejména těhotné a kojící ženy, kuřáci, pravidelní konzumenti alkoholu, fyzicky pracující lidé a děti ve vývinu. Dalším velmi potřebným vitamínem skupiny je kyselina listová. Dnes jsou možnosti získání vitamínu C v zimě téměř nepřeberné, ale v minulosti byla kapusta jednou z mála zdrojů vitamínu C v zimním období. Pomocníka lze v kapustě najít i při problémech s otoky, zadržováním vody v těle, dnou a s revmatem. Důvodem je obsah draslíku, který podporuje vylučování nadměrného množství vody z těla. Tím napomáhá detoxikaci organismu a k odplavování odpadních látek z těla. Vysoký obsah vlákniny prospívá zažívání. Kapusta díky tomu působí preventivně proti zácpě a čistí střeva.

Zařaďte do jídelníčku kapustu např. v dušené formě nebo zapečenou, určitě Vám zachutná ;)