Juka celý rok na zahradě

Juky (lat. Yucca) patří do čeledi chřestovitých (lat. Asparagaceae) a do podčeledi agávovitých (lat. Agavoideae) rostlin. Juky jsou vytrvalé rostliny, které svým vzhledem vzdáleně připomínají palmy. Jejich kmeny jsou u některých druhů větvené u jiných nikoliv. Domovinou Yuky je Amerika, zejména jižní části USA, Mexiko a sever Střední Ameriky. Rozlišuje se kolem 35 – 40 druhů juky. Díky své odolnosti vůči mrazu se v současné době pěstuje jako okrasa zahrad téměř po celém světě. Stále větší oblibu si juky získávají i v českých zahradách.

Vzhled juky

Listy juky vyrůstají zpravidla v přízemních nebo u stromovitě rostoucích juk v koncových růžicích, jsou přisedlé. Čepele mohou být celokrajné nebo se zubatým okrajem, většinou bývají tuhé, občas i víceméně dužnaté. Květy jsou uspořádány v latách nebo v hroznech, jsou oboupohlavné a ze spod je podepírají listeny. Většina juk má květy složené z 6 okvětních lístků, které jsou volné nebo na srostlé bázi. Barva květů je bílá až krémovitá, některé druhy mají zelenavý či purpurový nádech. Plodem juky jsou tobolky nebo bobule.

Druhy juky

K nejčastěji pěstovaným druhům juky patří juka vláknitá (lat. Yucca filamentosa), juka rigida (lat. Yucca rigida), juka thompsonova (lat. Yucca thompsoniana) a juka rostrata (lat. Yucca rostrata).

Juka vláknitá

Juka vláknitá je na zahradách k vidění snad nejčastěji. Jedná se juku s listy vyrůstajícími v přízemní růžici. Listy juky vláknité jsou tužší, mečovitého tvaru,  tmavozelené barvy. Květy vyrůstají v latách až na metr vysokém stvolu. Jsou bílé barvy a tvarem připomínají zvonky. Juka vláknitá se velmi rychle rozrůstá.

Pěstování juky

Nejvíce se jí daří v dobře propustné, písčité půdě. Miluje slunce, proto jí vyhovuje jižně orientované stanoviště, vystavené slunečním paprskům. Roste i v polostínu, tam však vykvétá o něco později. Juka vláknitá je velmi nenáročná na pěstování. Pokud je pěstována ve volné kultuře (na zahradě) není nutné ji příliš zalévat, vystačí si zde s přirozenou zálivkou (déšť). Občasné zalití vyžadují pouze rostliny zasazené v květináčích. V případě extrémního sucha je vhodné zalít i juky zasazené v zemi. V zimě se juky nezalévají. Hnojení juky vláknité taktéž není nutné, většinou si vystačí s živinami obsaženými v půdě. Případné přihnojení je možné provést na jaře, na podporu kvetení. Na podzim se juky nehnojí, aby mohlo dojít k vyzrání pletiv a rostlina se dobře připravila na nadcházející zimu. V našich podmínkách je juka filamentosa plně mrazuvzdorná, není nutné ji nějak zvlášť zimovat. Maximálně je možné ji přikrýt větvičkami, aby ji neponičil těžký sníh. Juka filamentosa je jednou z nejvíce mrazuvzdorných juk vůbec, bez problémů snese teploty až – 30 °C.

Juka filamentosa vynikne ve středoevropsky laděných zahradách, vhodně doplňuje jehličnanovou výsadbu. Nádherně vypadá i obsypaná drobnými oblázky a ve společnosti dalších stálezelených rostlin podobného vzezření.

Zajímavost: Okvětní plátky i plody juky vláknité jsou jedlé, naopak kořeny jsou mírně jedovaté, protože obsahují saponiny.

Juka rigida

Juka rigida je jednou z poměrně vzácných druhů. Vzhledem je velmi atraktivní, je stromovitého vzrůstu a při příznivých podmínkách může dorůst až do výšky cca 4 metry. Její domovinou je jih USA a horské oblasti Mexika. Zde roste v nadmořských výškách až 1800 m. n. m. Díky tomu je zvyklá na drsnější klimatické podmínky a snáší mrazy až do – 18 °C. Koruna juky rigidy může být až 3x rozvětvená. Listy jsou zelené se stříbrným nádechem. Květy juky rigidy jsou bílé.

Juka thompsonova

Juka thompsoniana je další ze stromovitě rostoucích juk, která může dorůst do výšky až 4 metry. Kmen je poměrně tenký, v přírodě na něm zůstávají suché listy tvořící izolační bal.  Listy jsou svěže zelené barvy, někdy mají jemně stříbrný nádech. Po odkvětu se její vrchol rozdělí na dvě či více větví, čímž se postupem času vytvoří mohutná atraktivní koruna. Juka thompsoniana je původem z jihozápadních států USA. Zde roste v nadmořských výškách až 1400 m. n. m, díky tomu je velmi odolná mrazu, bez problémů odolá až – 25 °C.

Juka rostrata

Juka rostrata je stromovitě rostoucí jukou, která může dorůst do výšky 3,5 – 4 metry. Původní domovinou je sice severní Mexiko, ale zdomácněla téměř v celých USA. Vzhledově je velmi atraktivní, protože vytváří až 5x rozvětvenou korunu s bohatými rozetami šedozelených listů, které jsou zakončeny ostrou špičkou – trnem. Květy jsou bílé, rostou až na 60 cm vysokých květenstvích ve tvaru laty. Juky rostraty odolávají teplotám až – 18 °C, starší rostliny bez problémů snesou až – 25 °C. Juka rostrata roste velmi pomalu a je zcela nenáročná na pěstování. Upřednostňuje dobře propustnou půdu a teplé, jižní stanoviště s celodenním přísunem slunečních paprsků. Zálivka ani hnojení není nutné. Aby zemina v okolí juky pomaleji vysychala, je možné ji obsypat drobnými oblázky. Zabijete tak dvě mouchy jednou ranou – nebudete muset zalévat a navíc juka krásně vynikne.

Upozornění: juky zasazené v květináčích jsou daleko méně mrazuvzdorné, mohou je zničit i mrazy okolo – 5 °C.

Juky zasazené v nádobách je proto nutné buď přenést na zimní stanoviště (např. zimní zahrada) nebo ji správně zazimovat. Nejdůležitější je ochrana kořenů před mrazem. Květináče dobře zaizolujte tlustou vrstvou polystyrenu. Minimální šířka izolační vrstvy je cca 8 cm z každé strany i zespodu. Ideální je vytvoření si speciálního izolovaného květináče ještě před výsadbou juky. V létě bude polystyrenová izolace chránit před nadměrným teplem a v zimě před mrazy.

V našich podmínkách juka plody nevytvoří

Ač juky i v našich podmínkách velmi hojně kvetou, plodů se pravděpodobně nedočkáte. V domovině opylují juky tzv. jukoví moli, kteří se k nám prozatím nedostali. Jedná se o drobné motýlky, kteří sbírají na jukových květech pylová zrna a válí z nich kuličku. Při válení kuliček přelétají moli z jednoho květu na druhý, čímž nevědomky květy opylují. Tato forma opylování květů je velmi specifická a na našem území nežije hmyz, který by byl schopen takovouto operaci provést.

Juka jako léčivá rostlina

Některé druhy juky jsou již velmi dlouhou dobu považovány za účinné léčivky. Staří indiánští šamani je nazývali stromy života. Účinná látka se získává z oddenku juky a používá se při léčbě revmatických onemocnění a při zánětech kloubů. Juky jsou vhodné i pro detoxikaci organismu. Detoxikace je však dlouhým procesem, aby byla detoxikační kůra účinná je nutné dlouhodobé užívání.