Jak na zdravě vypadající bonsaj

Miniaturní rostliny vypadající jako stoleté stromy zasazené ve speciálních miskách není třeba představovat - jsou to bonsaje. Slovo bonsaj lze přeložit jako "strom v misce", kde první část slova "bon" označuje misku a "sai" znamená strom. Umění tvarování a pěstování bonsají pochází z Asie. Zdejší mistři dokáží za použití speciálních technik tvarování vykouzlit nádherné bonsaje připomínající stromy staré stovky let. Takový skvost se však nedá vypěstovat za rok, jsou k tomu potřebná dlouhá léta dřiny. Vy však tak dlouho čekat nemusíte, z některých rostlin si krásné bonsaje můžete vypěstovat za pár let. Zkuste si vypěstovat bonsaj například  z fikusu benjamina...

Pokojové bonsaje

Pokojové bonsaje se pěstují  v interiérech, dají se vytvarovat z mnoha druhů rostlin. Velmi oblíbený je například fíkovník drobnolistý (lat. ficus benjamina). Fíkus není příliš náročný na pěstování a za poměrně krátkou dobu se mu vytvoří tlustý kmínek, který je základem každé správné bonsaje. Jako pokojové bonsaje se pěstují rostliny, které by venku nepřežily zimu. I pokojové bonsaje však mají rády letní pobyt na čerstvém vzduchu. Až odezní poslední mrazíky, je možné pokojové bonsaje přemístit na terasu nebo na zahradu. Ze začátku je nutné rostliny přistínit, aby nedošlo k popálení lístků prudkým slunečním žárem. Rostliny umístěné na slunci budou rychleji vysychat, proto nezapomeňte na pravidelnou zálivku. Na podzim, ještě před příchodem prvních mrazíků, pokojové bonsaje přemístěte na zimní stanoviště zpět do bytu.

Pěstování pokojových bonsají

Pokojové bonsaje se pěstují stejně jako rostliny, z nichž bonsaje netvoříte. Bonsaje potřebují pro zdravý růst dostatek světla, tepla a vláhy. Ideální je umístit bonsaj blízko okna, aby se rostlina za světlem nemusela vytahovat. V suchém prostředí bytů dochází velmi rychle k vysychání substrátu, kterého je v bonsajových miskách velmi málo, proto věnujte pozornost zálivce. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. Příliš suchý substrát špatně přijímá vodu, proto ho před zálivkou navlhčete pomocí rozprašovače. V suchém prostředí je vhodné zvýšit vlhkost vzduchu pomocí zvlhčovače nebo odpařovací nádoby. V letním období rostlinám jen prospěje pobyt na čerstvém vzduchu. Během vegetace je vhodné bonsaje přihnojovat speciálním hnojivem určeným právě pro ně. V misce je velmi málo substrátu a rostliny z něj rychle vyčerpají všechny živiny. Na jaře je ideální čas pro přesazení bonsají, čímž se rostlinám dodají živiny pro růst v další sezóně. Starosti s mícháním substrátu můžete hodit za hlavu, když si pořídíte přímo namíchaný substrát pro bonsaje - obsahuje vše, co bonsaj ke zdravému růstu potřebuje. A nebojte se, že vám bonsaje díky hnojení přerostou. Případné přerostlé výhony můžete lehce zaštipnout do požadovaného tvaru, ale strádající bonsaj zkrášlíte těžce. Pokojové bonsaje se mohou tvarovat, zaštipovat, drátovat i přesazovat téměř pořád, nejvhodnější dobou jsou  jarní měsíce.

Fíkus benjamina jako pokojová bonsaj

Fíkus benjamina či též fíkovník drobnolistý  je rostlinou, která se k vytvoření pokojové bonsaje používá snad nejčastěji. Nejatraktivnější jsou jeho pestrobarevné formy. Fíkusy prospívají na světlém a teplém místě. V zimě by teplota neměla klesnout pod 10 °C. Fíkus je nutné zalévat odstátou vodou minimálně pokojové teploty. Na špatnou zálivku fíkusy reagují opadáním lístků. K opadu listů může dojít i při nedostatku světla a při náhlé změně prostředí. Při přesazování fíkusu dbejte zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k poškození kořenů.

Venkovní bonsaje

Jako venkovní bonsaje se pěstují rostliny, které jsou schopny bez problémů přežít zimu. Jedná se o stromy, které běžně rostou v přírodě. Venkovní bonsaje se tvarují z listnatých i jehličnatých stromů. Často se používají borovice a javory. Tyto stromy by ve vnitřním prostředí značně strádaly, pravděpodobně by brzy zahynuly. Celoroční pobyt venku je pro ně přirozenější. Před zimou je však nutné venkovní bonsaje zazimovat, protože v mělké misce by kořeny umrzly a rostlina by zahynula. Vhodné je rostliny před zimou z misek vyndat i s kořenovým balem a zakopat je do půdy. Dodatečnou ochranu proti mrazu i proti poškození těžkým sněhem vytvoří přikrývka z chvojí. Bonsaje je možné zakopat do země i s miskou, ale v tom případě musí být bonsaj zakopána zešikma, aby mohla odtékat přebytečná voda. Při suchu nezapomeňte bonsaje občas zalít i v zimě, zejména listnáče jsou náchylné na nedostatek vody v zimním období!!!

Pěstování venkovních bonsají

Venkovní bonsaje se pěstují na světlých místech, ideální je umístění v mírném polostínu nebo na místě chráněném před přímým poledním žárem. Bonsaje velmi rychle vysychají, proto je nezbytná pravidelná zálivka. V horkém letním počasí někdy i 2x denně (ráno a večer). Zálivka je vždy odvislá od konkrétní potřeby jednotlivých rostlin. V období vegetace, od jara cca do konce srpna do zálivky v pravidelných intervalech přidávejte hnojivo. Od podzimu do jara se venkovní bonsaje nehnojí. Na jaře se bonsaje mohou podle potřeby přesazovat, výhodné je použít namíchaný substrát pro bonsaje. Úpravy venkovních bonsají se provádějí během celé vegetační sezóny. 

Pozor, pokud venkovní bonsaje přenášíte do interiéru např. na výstavu, nenechávejte je tam příliš dlouho, protože nedostatek světla a čerstvého vzduchu by mohl rostliny nenávratně poškodit!

Borovice thunbergova

Borovice thunbergova též borovice černá (lat. Pinus thunbergii) pochází z Japonska, kde je velmi často využívaná právě k vytváření bonsají. Tato borovice má dlouhé a silné jehlice tmavozelené barvy, které jsou seskupeny do svazků po dvou. Pro pěstování jako bonsaj se hodí trpasličí formy této borovice, které mají kratší jehlice. Z borovice černé je možné vytvarovat bonsaj téměř ve všech základních stylech, nehodí se pouze pro styl "koště".

Javor

Javory (lat. Acer) patří k vyhledávaným "bonsajovým" rostlinám díky tvaru svých listů a jejich výraznému zbarvení na podzim. Listy javorům každoročně opadávají a na jaře znovu narostou. Pravidelným zaštipováním a stříháním lze docílit, aby se listy postupem času zmenšovaly.  Bonsaje vytvořené z javorů jsou dominantou celé zahrady.

Úpravy a zaštipování bonsají

Zastřihávaní, zaštipování a drátování jsou nejzákladnějšími úkony při vytváření bonsaje. Právě správný zásah pěstitele je oním "uměním", které z obyčejného stromu vytvoří krásnou bonsaj. Všechny úpravy by se měly provádět v období růstu, což je pro rostliny nejpřijatelnější. Pro tvarování bonsají byly v Japonsku zavedeny určité funkční styly, o nichž se lze dočíst v odborné literatuře. Prostudovat si odbornou literaturu není nikdy na škodu, ale vždy záleží na fantazii konkrétního pěstitele. Pokud  neplánujete vypěstovat exemplář s nimž budete objíždět výstavy, tvarujte bonsaj podle svého vkusu. U jehličnatých bonsají vyštipujte cca 2/3 z celkového přirustku. Pomocí speciálních kleští na bonsaje udržujte korunu v požadovaném tvaru. Listy listnatých stromů lze cíleně zmenšovat zastřiháváním některých velkých listů (řapíky je nutné ponechat), nové listy již narostou menší. Na správné místo můžete větvičky dotvarovat pomocí tvarovacího drátu, kterým se opatrně omotá větvička a vytvaruje se požadované polohy. Drátek na bonsaji nechávejte max. 3 měsíce, aby se nezařezal do kůry. Pokud za tuto dobu nedojte k požadovanému vytvarování, je možné drátovat znovu. 

Zásada při tvarování - Nejprve se tvaruje kmen a až potom větve!

 Tip pro hnojení bonsají

• Nehnojte rostliny hned po přesazení - mají dostatek živin z nového substrátu.
• Hnojte spíše méně, než abyste bonsaje přehnojili.
• Nemocné a poškozené bonsaje nepotřebují hnojení - nejdříve se musí uzdravit.
• Pokojovým bonsajím obvykle stačí polovina doporučené dávky hnojiva.