Bob zahradní naše nejstarší zelenina

Bob obecný (Faba vulgaris) je rostlinou z čeledi bobovitých (lat. Fabaceae). V nové terminologii se bob obecný začal nazývat vikev bob (lat. Vicia faba) a byl zařazen do čeledi vikvovitých (lat. Viciaceae) rostlin. Dalším, zejména v minulosti často používaným označením je bob koňský. Bob obecný je velmi významnou zemědělskou plodinou, která se pěstuje v mírném klimatickém pásu.

Podle velikosti semen (bobů) se rozlišují tři základní formy této plodiny

• Bob zahradní zvaný též svinský (lat. Vicia faba var. major). Tato forma bobu se pěstuje jako zelenina na zahrádkách i v zemědělské velkovýrobě pro potravinářské zpracování.

• Bob koňský zvaný též polní (lat. Vicia faba var equina) se zapracovává do krmných směsí pro zvířata. Vyrábějí se z něj tzv. "horkovzdušné úsušky

• Bob drobnosemenný zvaný též holubí (lat. Vicia faba var minor) se hodí spíše jako předplodina a zelené hnojení.

 Květy bobu jsou trojlaločné, připomínají trojlístek.

Jak bob vůbec vypadá? 

Dobře vyvinutá rostlina bobu může být až 1 metr vysoká a mít mohutné květenství. Květy bobu jsou bílé, samosprašné, mohou mít až 4 cm. Z květů se vytvoří podlouhlé, hnědočerné lusky. Listy bobu obecného připomínají jetel, jsou trojčetné. Kořenový systém není příliš rozsáhlý, proto se při pěstování na zahrádce doporučuje přihrnovat ke stonkům zeminu. 

Kde se bob vzal?

Bob obecný je původem ze severní Ameriky a jihozápadní Asie. Ve východním Středomoří ho běžně konzumovali již 6000 př. n. l. Do stření Evropy se rozšířil později, ale nikdy se nepěstoval příliš masivně.

Vypěstujte si bob obecný na své zahrádce!

Bob obecný si na své zahrádce můžete vypěstovat i ze semen z našeho e-shopu. Bob obecný je rostlinou připomínající fazole, jeho květy jsou bílé barvy. Z květů se vyvinou lusky obsahující bílé plody - boby. Chuťově jsou boby vynikající, mají jemnou moučnou konzistenci. Bobům se nejlépe daří v dříve pohnojené kypré půdě.

Boby jsou chuťově vynikající, mají jemnou moučnou konzistenci.

Jaké podmínky bobu nejlépe vyhovují?

Bob má ze všech luskovin nejvyšší požadavky na kvalitu půdy i na klimatické podmínky, přesto však jeho pěstování není nijak složité. Bob nejlépe prospívá v těžších, jílovitohlinitých půdách, které jsou bohaté na vápník i na ostatní živiny. Vhodné pH půdy by mělo být neutrální v rozmezí 6,8 - 7. Bob není náročný na teplo, proto se mu daří i ve vyšších nadmořských výškách. Rizikové jsou zde akorát pozdní přízemní mrazíky, které by bob mohly poškodit. V počáteční fázi růstu bobu mírné přízemní mrazíky nevadí. Vysoké nároky má bob na vodu. Zvýšené množství vody boby potřebují v období počátku růstu, protože právě v tomto období se vytvoří nejvíce zelené hmoty. Starší rostliny rostou pomaleji, proto se i potřebná dávka vody snižuje.

Výsev bobu

Bob obecný se vysévá přímo do půdy brzy z jara. Semena začínají klíčit při teplotách těsně nad bodem mrazu, takže se mohou vysévat již v únoru a březnu. Mírné přízemní mrazíky (cca do - 4 °C) boby bez problémů přežijí. Boby se vysazují ve sponu cca 50 x 80 cm. Do jednoho místa se vždy vysévají 2 - 3 semena. Po vyklíčení je nutné dodat mladým rostlinkám dostatečné množství vody, aby se mohly dobře vyvíjet. Záhony s bobem udržujte bez plevelů. 

Boby vytvářejí velké množství zelené hmoty, která se využívá jako tzv. "zelené hnojení"

Bob jako zúrodňovač půdy

Bob se k zúrodnění půdy využívá dvojím způsobem. Vzrostlé rostliny bobu mají velké množství zelené hmoty, které se po zarytí stává tzv. "zeleným hnojivem", které půdu obohatí o důležité živiny. Dalším obrovským přínosem pro půdu je schopnost bodu vázat na hlízkatých bakteriích na kořenech vzdušný dusík. Bob je dobrou předplodinou i výbornou krycí plodinou, protože bujně rostoucí mladé boby nedovolí vyrůst plevelům. Na stejném místě by se bob neměl pěstovat déle než 4 roky.