Maliny na zahradě

Maliny na zahradě

Maliny patří k velmi oblíbenému ovoci, které lidstvo zná už od pravěku. Dnes existuje nespočet odrůd maliníku s různou velikostí, barvou a chutí plodů, které lze snadno pěstovat na zahradě. Jak na takové pěstování a co můžete připravit z nasbíraných malin Vám prozradí tento článek.

Léčivé maliny

Maliny jsou nejen velmi chutné, jsou také přírodními antioxidanty a mají mnoho léčivých účinků. Díky svému červenému barvivu patří mezi vůbec nejsilnější antioxidanty vůbec. Přitom platí, že čím červenější maliny jsou, tím více tohoto barviva a tedy i antioxidantů obsahují.

Léčivé účinky se uplatňují zejména při horečce nebo zánětu, příznivě ovlivňují revma, pomáhají chránit zdraví alkoholiků a kuřáků a někdy mají pozitivní účinky i u lidí postižených Alzheimerovou chorobou. Maliny snižují obsah cholesterolu v krvi a a pomáhají při anémii a špatné funkci ledvin. Obsahují také biotin, tzv. vitamin krásy, který zlepšuje kvalitu pokožky, vlasů a nehtů.

 

Maliny v kuchyni

Maliny jsou asi nejlepší čerstvé, vydrží v tomto stavu ale jen několik hodin.

Pro delší skladování je možné je zavařit nebo ještě lépe zamrazit. Tak můžete mít maliny v kuchyni k dispozici po celý rok.

Občas najdete v malinách drobné bílé červíky. Takové maliny stačí nasypat do mělké mísy s obrácenou pokličkou a vložit do lednice. Červíci vylezou a zachytí se v pokličce.

Kromě konzumace čerstvých malin existuje celá řada výborných receptů na dezerty, polévky i hlavní chody z malin.Také se dají využít k výrobě různých nápojů - šťáv, sirupů, likérů i vína.

Velmi oblíbenými se staly horké maliny, někdy označované taky "Hot love", často podávané se zmrzlinou a šlehačkou. Tento lahodný dezert lze připravit poměrně jednoduše a jistě Vás v parném létě osvěží.

 

Horké maliny se zmrzlinou (2 porce)

Potřebujeme:

  • 200 g malin (čerstvé nebo mražené)
  • vanilkovou zmrzlinu (množství dle chuti, přibližně 0,5 l)
  • cukr (krystal)
  • 50 g másla
  • 100 ml griotky (lze vynechat)
  • citronovou šťávu (lze vynechat)

Postup: Máslo rozpusťte na pánvi a přidejte cukr. Cukr necháme za stálého míchání mírně zkaramelizovat. Do tekutého cukru přidáme maliny a velmi opatrně promícháme, aby se maliny nerozmačkaly. Můžeme přidat i čerstvou citronovou šťávu. Když je směs horká, přidáme ještě griotku. Necháme už jen trošku ohřát a sundáme pánev z ohně. Takto připravenou směs nalejeme na zmrzlinu a můžeme ještě dozdobit šlechačkou, případně strouhanými ořechy nebo čokoládou.

 

Pokud byste rádi horké maliny ochutnali, ale recept Vám přijde příliš složitý, můžete zkusit jednodušší verzi:

 

Horké maliny - zjednodušená verze 

Potřebujeme:

  • 200 g malin (čerstvé nebo mražené)
  • 2 lžíce cukru 
  • vanilkovou zmrzlinu

 

Postup: Cukr s malinami vložíme do mikrovlnné trouby a necháme rozehřát. Směs opatrně promícháme a nalejeme na vanilkovou zmrzlinu.

 Horké maliny chutnají výborně podtržené vůní meduňky. Pokud máte možnost, servírujte ji se snítkou nebo několika meduňkovými listy.

 

 

Pěstování malin

Maliníkům se daří téměř všude, kde mají dosatek světla. Nejlepší půdou je středně těžká zemina s vysokým obsahem humusu, porostou však poměrně dobře i v ostatních půdách, které vylepšíme přidáním kompostu. Nedostatek světla způsobuje menší násadu plodů a jejich méně výraznou chuť, často i namrzání v zimě. Vzhledem k jejich mělkému kořenovému systému vyžadují při déle trvajícím suchu zálivku

Maliny sázíme na podzim nebo na začátku zimy, tedy v období vegetačního klidu. Rostliny sázíme mělce, do hloubky asi 5-10 cm. Mezi jednotlivými rostlinami v řádku održujeme vzdálenost asi 40 cm, mezi řádky kolem 2m, záleží na vzrůstnosti konkrétní odrůdy.

Maliník potřebuje ke správnému růstu oporu a dostatek živin.

Oporu zajistí pěstování u tyče nebo mezi dráty. K hnojení používáme hnojiva na drobné ovoce nebo speciální hnojiva určená pouze pro maliny. Obvykle se hnojí třikrát ročně - brzy z jara, přibližně v půlce května a po sklizni.

K množení a výsadbě lze použít kořenové i stonkové řízky.

Řez maliníku

Po výsadbě je třeba zakrátit výhony rostlin na 20 - 40 cm. Silnější výhony přitom zakracujeme méně, slabší více. Tím zabráníme násadě plodů již v prvním roce a tím přílišnému oslabení rostlin.

V předjaří dalšího roku vybereme 2-3 nejsilnější výhony, které zakrátíme přibližně o pětinu a zbylé výhony odstraníme.

 V dalších letech odstraňujeme odplozené výhony, které zasychají, případně ostatní přebytečné. Maliník plodí na dvouletých zdřevnatělých výhonech, je tedy vhodné každý rok ponechat 6-8 jednoletých výhonů, které budou v dalším roce plodit, a zbytek odstranit.

Existují i remotující (dvakrát plodící) odrůdy maliníku. U těch provádíme řez buď začátkem zimy nebo v předjaří, přičemž odstraníme pouze zasychající konce výhonů.

Choroby maliníku

Někdy můžete na listech maliníku najít deformace a puchýře, které často mění barvu do růžova nebo do červena. Většinou za ně můžou saví škůdci, hlavně mšice. Při větším výskytu mšic nebo jiných savých škůdců je třeba keře chránit, protože útok hmyzu je oslabuje a navíc může přenášet mnoho chorob, zejména virových. K postřiku lze použít jakékoli insekticidy určené pro savý hmyz.

Maliníky jsou poměrně náchylné k virovým chorobám, které šíří hlavně mšice. Hlavními symptomy jsou světlé žilky a skvrny na listech, méně intenzivní růst a výrazně nižší úroda. Onemocnění není léčitelné, jedinou ochranou je prevence proti mšicím a likvidace napadených rostlin dřív, než mohou infikovat další. Onemocnění se dá také s větší pravděpodobností vyhnout při výběru rezistentnějších odrůd.

Bejlomorka maliníková je škodlivý hmyz žijící uvnitř maliníkových prutů. Vyskytuje se do výše asi 1 m nad zemí. Larvy vytváří na povrchu prutů hálky, které vypadají jako puchýře. Napadené výhony málo kvetou a plodí.

Vzhledem k tomu, že hmyz žije uvnitř rostliny, není možná ochara pomocí postřiku. Jakmile zjistíte výskyt hálek, je nejlepším řešením napadené pruty co nejdříve odstranit a spálit. Larvy jsou uvnitř výhonů od června do jara, pozdější odstraňování už nemá smysl.

Pokud se potýkáte s množstvím bílých červíků uvnitř malin, jedná se o larvy malinovníka plstnatého nebo malinovníka šedého. Jestliže k napadení rostlin dochází pravidelně, je vhodné ošetřit poupata přípravkem Decis.

Maliník může být napaden také houbami a fytoplazmami. Vytváří-li nápadné množství slabých výhonů, které nekvetou, jedná se pravděpodobně o jednu z těchto chorob. jedinou ochranou je takovou rostlinu vykopat a spálit a na jejím místě nějakou dobu maliníky nepěstovat.

Ačkoli existuje mnoho chorob, které mohou maliník postihnout, nestává se tak příliš často. Je důležité věnovat pozornost výběru odrůdy maliníku a správného stanoviště, případně zajistit jeho optimální výživu a je většinou schopen ubránit se chorobám.

 

Pokud Vám článek pomohl, nezapomeňte jej sdílet se svými přáteli!

 

Napsala Eliška Kadlecová za tým Semena-rostliny.cz