Jak na řez ovocných stromů

Ovocné stromy nesmí chybět na žádné zahradě. Kromě ovoce poskytují i stín a v květu navíc vypadají překrásně. Abychom se dočkali pravidelné a bohaté úrody, je třeba se o ně starat - zalévat je, přihnojovat, prořezávat a v případě potřeby i léčit. Za naši péči nás odmění zdravým růstem, květy a úrodou.

Nezkušení zahrádkáři mají často z prořezávání strach. Není to však tak obtížné, jak si někdy lidé myslí, s dobrým návodem to může zvládnout každý! Stromy mají navíc velkou vitalitu a regenerační schopnost, proto Vám odpustí i případnou chybu.

Základem jsou nástroje

Na prořezávání stromků používáme vždy ostré čisté nástroje. Na drobnější větvičky postačí malé zahradnické nůžky, na silnější větve použijeme zahradnickou pilku nebo velké nůžky s převodem. Pokud jsou větve mimo dosah, lze použít teleskopické nůžky nebo pilku.

Po uříznutí větve je potřeba ránu ošetřit. Na zahlazení můžeme použít nůž, na zatření rány sadařský vosk nebo balzám. Jeho aplikací podpoříme hojení rány a zamezíme vstupu infekce a parazitů.

Nástroje vždy po použití očistíme a vydezinfikujeme, hrozí totiž přenos chorob na další prořezávané stromy. Zejména virové patogeny a bakterie se často šíří tímto způsobem.

Pokud se chystáte prořezávat více stromů, doporučujeme nástroje vydezinfikovat po ošetření každého jednotlivého stromu. I když rostlina nevypadá jako nakažená, může v ní choroba vyčkávat a čekat na svou příležitost.

Typy řezů 

Řez při výsadbě

Pro mladé stromky je životně důležité co nejdříve vybudovat kořenový systém a základ koruny. Proto při výsadbě do kořenů zasahujeme minimálně - odstraníme pouze odumřelé a zakrátíme příliš dlouhé kořeny, u kterých tím podpoříme žádoucí větvení a tvorbu kořenového vlášení. Větve také ponecháváme, odstraňujeme pouze zaschlé a příliš jemné, přehuštěné výhony, poškozené pouze zakrátíme.

Výchovný řez

Výchovný řez provádíme druhý rok po výsadbě. Při výchovném řezu je cílem dát koruně stromu požadovaný pěstitelský tvar, který se může lišit v závislosti na druhu.

Při výchovném řezu zakracujeme hlavní a vedlejší výhony, odstraňujeme pouze křížící se větve. Terminální výhom by měl převyšovat ostatní o 10 - 15 cm

Výchovný řez provádíme několik let po sobě (cca 3-5 let), dokud nemá korunka požadovaný tvar.

Udržovací řez

Tento řez se provádí každoročně po ukončení výchovného řezu. Jeho úkolem je prosvětlit korunu a regulovat plodnost. Odstraňují se slabé a nadbytečné výhony, dochází k obnově plodného dřeva, regujuje množství květních pupenů. Pokud totiž zůstane pupenů příliš mnoho, strom bude oslaben, plody budou drobnější a méně chutné a v příštím roce bude násada květů a plodů výrazně potlačena- takzvaná střídavá plodnost.

Zmlazovací řez

Provádí se u stromů zanedbaných a přestárlých. Jedná se o hluboký až velmi hluboký řez - řežeme při něm do petiletého až dvacetiletého dřeva. Cílem je vrátit stromu vitalitu a plodnost, zároveň se prodlouží jeho životnost zhruba o pět let. Vzhledem k velkému oslabení stromu po řezu není vhodný pro slabé a příliš staré stromy, v takovém případě je velké riziko úhynu nebo napadení patogenem. I u zdravého stromu trvá obnova vitality zhruba dva až čtyři roky. 

Při zmlazovacím řezu se všechny větve výrazně zakrátí, o polovinu i více, část koruny bývá úplně odstraněna. Všechny výhony, které korunu přehušťují, zastiňují nebo se kříží by měly být odstraněny.

Vždy řežeme kousek nad pupenem a zešikma, v úhlu 30 - 45 stupňů, abychom pupen nepoškodili.

Jabloně a hrušně

Jádroviny patří u nás k nejčastěji pěstovaným ovocným stromům. Existuje mnoho kultivarů, které zajišťují bohatou plodnost v různých podmínkách a nadmořských výškách.

Stromy jsou poměrně nenáročné a odolné vůči chorobám, Přesto vyžadují každoroční prořezání, aby byly plody velké a chutné.

Jádroviny prořezáváme v době vegetačního klidu, v období od února do začátku rašení v březnu. Pokud sadíme strom na jaře, provedeme první řez rovnou, pokud na podzim, počkáme s průřezem výhonů na konec zimy. 

Při prvním řezu po výsadbě vybereme základ budoucí korunky - terminální (hlavní) výhon se čtyřmi výhony postranními, které utvoří základ kosterních větví (měly by směřovat od terminálního výhonu ven). Zbylé výhony odstraníme, ponechané zakrátíme na zhruba 4-6 pupenů, tak, aby postranní větve končily ve stejné rovině a terminální výhon je asi o 10 - 15 cm převyšoval.

V dalších letech provádíme výchovný řez, abychom vytvarovali korunu. Cílem je vypěstování silných hlavních větví, z každé by měly vyrážet tri větve vedlejší. Při každém řezu odstraňujeme všechny výhony rostoucí dovnitř koruny.

Při výchovném řezu zakracujeme roční přírůstky asi o polovinu, pokud jsou silnější, stačí je zakrátit o třetinu délky.

V dalších letech, při udržovacím průřezu, zakracujeme všechny obrostové větve delší než 30 cm o čtvrtinu, zároveň opět odstraňujeme výhony rostoucí příliš hustě nebo dovnitř. U hrušní každoročně také odstraňujeme postranní výrůstky, tzv. vlky, které sou důsledkem namrznutí stromu. Jádroviny, hrušně obzvlášť, dobře snášejí i hluboký zmlazovací řez.

Broskvoně

Broskvoně potřebují ke zdárnému růstu a plodnosti spoustu světla, proto se jejich koruna tvaruje poněkud jinak než u většiny stromů. 

Obvyklým tvarem je kotlovitá koruna, tedy pěstování bez hlavního (terminálního) výhonu. Tím se zajistí dobré prosvětlení a rychlé osychání listů i plodů.

Broskvoně můžeme pěstovat i jako zákrsky. Takové stromky se snadněji ošetřují, jsou méně náročné na prostor a snadno se z nich ovoce sklízí. Na druhou stranu mívají nižší životnost.

Vhodná doba k řezu broskvoní je od počátku jejich rašení až do odkvětu.

Při výsadbě letorosty silně zakrátíme, další řez provedeme už v následujícím roce. Hlavní výhon odstraníme a ponecháme pouze 3-4 nejsilnější boční výhony. V dalších letech pokračujeme ve tvarování kotlovité koruny a zároveň provádíme hluboký udržovací řez, který zajistí bohatou plodnost stromů na jednoletých výhonech. Tyto výhony průběžně zaštipujeme, aby se plody tvořily na silnějších větvích.

Meruňky

K řezu meruněk přistupujeme ve vegetačním období, jinak hrozí namrznutí rostliny. Jarní řez provádíme na začátku kvetení stromů, nebo těsně po odkvětu (tato možnost se volí kvůli včelám).

Stejně jako u broskvoní, i u meruněk můžeme pěstovat kotlovitou korunu. Není to však nutností, meruňky porostou dobře i s klasickou korunou s centrálním výhonem. Také je můžeme, stejně jako broskvoně, pěstovat jako zákrsky.

Při pěstování kotlovité koruny postupujeme stejně jako u broskvoní, při pěstování volné koruny jako u jádrovin. V průběhu vegetace je vhodné také letorosty zaštipovat, jinak se plody vytvoří na koncích dlouhých tenkých výhonů, které se mohou ohýbat a lámat.

Hlubším zmlazovacím řezům se u meruněk raději vyhneme.

Kvalitní nářadí k prořezávání kupujte nyní u nás za bezkonkurenční ceny!

Napsala Eliška Kadlecová za tým Semena-rostliny.cz