Tipy na bylinky do kuchyně

Čerstvé bylinky v kuchyni ocení kažý kuchař či kuchařka. Mají nádherné aroma a mohou sloužit i jako dekorace. 

K jejich pěstování se totiž nutně neomezuje jen na pěstování venku, mnoha druhům bylinek se bude dařit i v květináči za oknem. 

Pozor, bylinky ze supermarketů mají jen krátkou životnost - přechovávají se totiž v chladicích boxech a bez dostatečné závlahy. Obzvlášť citlivá je k chladu bazalka, obvykle po nákupu nevydrží víc než dva až čtyři týdny.

Bylinky ze supermarketů jsou spotřební zboží, nejsou určeny k dalšímu pěstování. Jsou hodně vodnaté a rychle vyhnané do potřebné velikosti, proto dlouho nevydrží a navíc mívají jen slabou chuť. 

Některé odolnější druhy (máta, levandule, tymián) se nám může podařit zachránit přesazením do záhonu nebo nového květináče a správnou péčí.

Vzrostlé bylinky i sazenice můžeme sehnat v zahradnictví. Ty bývají odolnější a přizpůsobené našim podmínkám. Máte je doma rychle a pohotově, pokud je ovšem pěstujete uvnitř bytu, nemusí se jim vždy podařit se dostatečně rychle aklimatizovat a stejně uhynou. 

Také mohou obsahovat zbytky hnojiv, proto je lepší přesadit je do čisté zeminy pro výsev nebo do speciální směsi pro bylinky, počkat alespoň dva týdny a teprve poté začít bylinku používat.

Pěstování doma ze semínka je nejzdlouhavější způsob, přináší však dobré výsledky. Rostlinky jsou odmalička navyklé na podmínky svého stanoviště, navíc máte kontrolu nad používanými hnojivy. 

Jaké bylinky vybrat

Pro pěstování doma se dobře hodí pažitka, bazalka, máta, dobromysl (oregano), tymián, rozmarýn, estragon, petržel nebo šalvěj. Většina bylinek vyžaduje co nejvíce světla (jižní nebo západní okno nebo umělé přisvěcování). 

Při pěstování v bytě je trochu obtížnější poskytnout bylinkám přesně to, co potřebují. Většinou se jedná o dostatek světla a přiměřenou zálivku. Zvlášť v zimních měsících je někdy těžké poskytnout rostlinám dost slunce, proto může být řešením dodatečné osvětlení v podobě pěstebních zářivek. 

Při nedostatku světla se rostliny vytahují a vyholují, bylinky navíc ztrácejí aroma a chuť.

Bazalka

Tato bylinka patří k nejčastěji pěstovaným v bytě. Je velmi užitečná při vaření a dokáže jemně provonět vzduch. Většinou se jedná o jednoletou rostlinu, existují však druhy, které jsou při správné péči vytrvalé.

Pěstování bazalky:

Pro pěstování v květináči nebo truhlíku vybíráme nižší, kompaktně rostoucí odrůdy. Semínka vyséváme na povrch substrátu pro výsev, který po celou dobu klíčení udržujeme vlhký. 

Rostlinky s několika pravými listy přesadíme do zeminy pro pěstování bylinek. Bazalka vyžaduje slunné stanoviště. Zaléváme mírně, hnojíme pouze organickými hnojivy. Je velmi citlivá na chlad a průvan, vybíráme jí tedy teplé místo.

Použití bazalky:

Bazalka je hojně využívána v italské kuchyni při přípravě pizzy a těstovin. Výborně se hodí k pokrmům s rajčaty, k masu, rybám a grilování. Lze ji použít pro ochucení polévek a vegetariánských jídel. Skvěle chutná v kombinaci s rajčaty a mozzarelou.

Bazalka, stejně jako ostatní bylinky, má i významné léčivé účinky. Používá se při léčbě nechutenství, podporuje totiž činnost žaludkku a chuť k jídlu. Působí protizánětlivě, protikřečově, pomáhá při nadýmání, nespavosti a migréně.

Majoránka

Majoránka roste pomalu, s trochou trpělivosti je z ní ale i velmi krásná pokojová rostlina. Vyséváme ji na povrch lehce stlačeného substrátu a překryjeme semena tenkou vrstvičkou zeminy. 

Rostoucí majoránku sestříháváme asi 3 cm od země, čímž podpoříme větvení a zabráníme tvorbě květů - majoránka totiž ztrácí s rozvojem květů své aroma. Zálivka by neměla být příliš hojná, tato bylina preferuje spíš sušší zeminu.

Použití majoránky

Majoránku můžeme používat čerstvou i sušenou na ochucení polévek, masa, jater, vaječných a zeleninových salátů. Výborně se doplňuje s tymiánem. 

Jako léčivá rostlina má pozitivní vliv zejména na trávicí a vylučovací soustavu (podporuje trávení a tvorbu žluči, zklidňuje zažívání, působí proti nadýmání, průjmům, kolice), podporuje tvorbu moči, potu a mateřského mléka. 

Dokáže tišit migrény a potlačit nespavost, dezinfikuje při vnitřním (kloktadlo) i vnějším použití (obklady, koupele - ekzémy, záněty, podpora hojení ran), při inhalaci léčí rýmu, nachlazení a astma.

Dobromysl (oregáno)

Oregano patří k bylinkám, které lze za oknem pěstovat poměrně snadno. Existuje mnoho odrůd, pro pěstování na okenním parapetu vybíráme nízké a kompaktní - nebudou tak stínit a zavazet ve výhledu.

Pěstování dobromysli

Oregano dobře poroste všude, kde je dostatek světla a tepla. Množit jej můžeme buď semeny nebo vrcholovými řízky, což je rychlejší. Vyžaduje lehčí půdu, která nezadržuje příliš vody (substrát můžeme upravit přidáním písku nebo perlitu). Přes léto mu dopřejte pobyt na balkoně či zahrádce.

Použití dobromysli 

Oregano je nejdůležitějším kořením při přípravě pizzy, často se přidává i do špaget a jiných italských jídel. Výborně dochutí také některé saláty a tučná masitá jídla, u nichž navíc podpoří i trávení.

Už z názvu "dobromysl" vyplývá, že navozuje dobrou náladu. Proto je oregáno používáno i jako mírné antidepresivum. Dále má zezinfekční účinky, kterých můžeme využít při kloktání nebo v obkladech, a schopnost tišit křeče.

Máta

Máta je nejen výrazným kořením, ale i léčivou bylinkou. V letních vedrech osvěží, v zimě naopak pomáhá léčit nachlazení nebo kašel. Pěstuje se velmi snadno a rychle roste.

Pěstování máty

Nejrychlejší je pěstování z vrcholových řízků, které necháme zakořenit ve vodě nebo rovnou ve vlhkém substrátu. Tímto jediným způsobem lze množit mátu pernou (jde o hybrid, nelze ji tedy množit semeny). Ovšem existuje mnoho jiných výborných druhů máty, které porostou i ze semen.

Máta vyžaduje hojnou zálivku  a rozptýlené světlo, druhy s tmavšími listy snesou i polostín.

Použití máty

Každý si umí představit mátu v ovocných salátech, čaji, sladkých jídlech a dezertech. Může se však stát i zajímavým kořením k masu - často se s tímto způsobem úpravy setkáme v arabské kuchyni.

Jako léčivá rostlina může být máta použita při kašli a nachlazení, chřipce, bolestech břicha a zánětech. Známý je její pozitivní vliv na trávení a chuť k jídlu.

Tymián

Výborná bylinka do masitých a rybích pokrmů. Navíc je i krásná na pohled a nenáročná k pěstování

Pěstování tymiánu:

Tymián pěstujeme nejčastěji ze semen. Pozor, stejně jako bazalka i tymián klíčí pouze na světle, proto semena vyséváme na povrch substrátu. Tymián nemá rád chlad a průvan, umístíme ho proto na teplé slunné stanoviště. 

Půda by opět měla být spíše lehká, nepříliš bohatá na živiny a neměla by zadržovat mnoho vody (zajistíme přidáním písku či pěrlitu). Zaléváme opatrně, aby nedošlo k přemokření kořenů.

Použití tymiánu:

Tymián najdeme v mnoha kořenících směsích k rybám a masu, nepostradatelný je při úpravě zvěřiny a skopového. Výborně ochutí také omáčky a polévky, případně luštěniny (zároveň usnadňuje jejich trávení).

Tymián má antidepresivní, uklidňující účinky, dokáže dodat dechu příjemnou vůni. Hlavně je ale známý svým antibakteriálním působením - používá se jako přírodní antibiotikum při léčbě nachlazení a nemocí trávicího ústrojí. Je účinný při různých onemocněních dýchacích cest, kašli, bronchitidě, astmatu.

Čerstvé bylinky v kuchyni ocení každý kuchař, navíc jsou i krásné na pohled a osvěžují vzduch. Náš e-shop nabízí nepřeberné množství druhů a kultivarů kořeninových rostlin, vyberte si také!

Napsala Eliška Kadlecová