Tři zmrzlí muži

Tři zmrzlí muži

Tři zmrzlí muži - jsou za námi, můžeme směle začít s venkovním výsevem. Tři zmrzlí, neboli "ledoví muži" jsou v kalendáři 12.-14. května. Během těchto dnů se výrazně ochlazuje a přicházejí poslední ranní mrazíky. Příchod Pankráce, Serváce a Bonifáce je důležitý pro správný chod přírody.  V tyto dny se příroda probouzí k životu, vše začíná pučet a pupeny se začínají nalévat do květů. Lidé si tohoto meteorologického úkazu všímali už od Středověku. Avšak ve Středověku platil juliánský kalendář, kdy byli zmrzlí cca. o 10 dnů dříve. Také teploty ve 14. - 19. století sahaly v zimním období hluboko pod nulu. Takže lidové pranostiky musíme brát s rezervou.  Spíše se mrazíky vyskytují kolem 29. dubna. Pankrác, Servác a Bonifác zůstávají v kalendáři jen jako tradice, tyto jména jsou již méně obvyklá a téměř se nedávají. Statisticky bylo naměřeno v naší republice, Polsku i na Slovensku, že počasí právě na tyto tři zmrzlé bylo naopak teplejší, než se traduje a příroda více ožívala. Chladněji bylo naoprak opravdu o těch cca. 10 dnů dřívě. Přesto tři zmrzlé nemůžeme brát na lehkou váhu. Tyto ranní mrazíky spolu s uplakanou Žofií jsou pohromou pro zemědělce a zahrádkáře a zvláště vinaře ("Žofie vína upije"). Nyní již tedy mrazíky nehrozí a můžeme se dát směle do práce. 

Lidové pranostiky se většinou vážou s tímto svátkem tří zmrzlých meteorologicky. Tato lidová rčení dávají dohromady dlouholeté zkušenosti zahrádkářů s vlivem počasí na úrodu v danou roční dobu. Vzhledem k tomu, že květen je pro zemědělce velmi hospodářsky významným měsícem, je pranostik opravdu hodně. Znáte - li např. "Březen, za kamna vlezem, duben, ještě tam budem, ale máj, vyženeme kozy v háj.", "Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci.", "Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.", "Když se v máji blýská, sedlák si výská.", "Na Pankráce suchý den – urodí se víno, hustý bude len. " Ke zmrzlým mužům se často přidává "ledová žena - Žofie", nebo také "uplakaná Žofka" - a pranostiky, které určitě znáte: "Svatá Žofie políčka často zalije.", "Déšť svaté Žofie švestky ubije.", a další.

Všeobecně se však dle pranostik tradovalo : " je-li květen prostuzený, roček bude vydařený". Máme se tedy na co těšit.

Semínka

Semínko, semeno - je rozmnožovací orgán semenných rostlin. Má nejčastěji kulovitý tvar. Zajistit klíčení semen je nejdůležitějším krokem zahrádkáře. Semínko začne klíčit za jemu nejpříhodnějších podmínek. Každá rostlina může mít jiné vhodné podmínky pro klíčení. Je třeba si vždy dobře přečíst návod, a ty nejvhodnější podmínky semínku zajistit. Při klíčení začne semínko přijímat vodu a bobtnat. Obal semínka zvaný osemení pukne a začne z něj vyrůstat zárodek rostlinky vrcholem napřed. V dnešní době je možné si zakoupit semínka rostlin, na které si jen vzpomeneme, a chtěli bychom je pěstovat. Semínka jsou již běžně dostupná i od exotických rostlin. U některých semínek je třeba provést máčení ve vodě před výsevem, nebo máčení v čajovém výluhu. Příp. uložení semínka v igelitovém sáčku do lednice, mnutí semen mezi ostrými kameny, rozrušení povrchu semene pilníkem, a další.

Podmínky pro klíčení semen

Mezi nejdůležitější podmínky pro správnou klíčivost semínek patří - udržení správné teploty, vlhka, vody, světla a kyslíku. Zralá semena jsou často velmi vyschlá. Při klíčení potřebují vstřebat velké množství vody, aby nabobtnala a mohla se dál rozvíjet. Většina semen potřebuje pro klíčení světlo. Mladé rostlinky se lépe rozvíjí za působení denního světla. Narušení osemení je také důležitá pomoc při klíčení semen. Ve volné přírodě některá semena lépe klíčí, pokud projdou trávícím traktem zvířat. Doma jim můžeme uměle pomoci stratifikací (uložení semen v igelitovém sáčku do lednice, narušení povrchu semen v kyselém prostředí, a další). U okrasných dřevin semena stratifikujeme ve vlhkém písku a po jejich vyklíčení přesazujeme do běžného substrátu. Ke klíčením můžeme také semenům pomoci rozrušením povrchu pilníkem. Klíčivost semen je také závislá na stáří semene a jeho skladování.

Živorodost semen

Živorodost je vlastnost některých rostlin zahájit klíčení již ve květenství vlastní mateřské rostliny. Po odfouknutí větrem nebo odumření květenství rostliny, ihned zakořeňují v zemi. U exotických rostlin se jedná např. o rostlinu Agáve, nebo také o lipnici alpínskou.

Pupeny

Pupeny se rozdělují podle funkce. Dělí se na: pupeny listové (tvoří listy), pupeny květové(tvoří květy) a pupeny kombinované. U rostlin jsou pupeny nahé. Nemají žádnou ochranu před vnějšími vlivy. Dřeviny si chrání své pupeny šupinami. Šupiny jsou navrstvené přes pupen, a tak ho chrání. Pupeny a mladé listy u některých dřevin jsou chráněny lepkavými sekrety. Pupen (lat. Gemma) je základ budoucí nové, živé části rostliny (budoucí větve, stonku nebo listu). Pupeny pro budoucí bychom měli ochránit před mrazem.

Zazimované rostliny

Doporučujeme umístit  na balkón až po 15-tém květnu. Pokud jste rostliny ještě letos neotužovali, raději je prvních pár dnů schovávejte na noc do tepla, než si úplně přivyknout vyšším denním a nízkým nočním teplotám.

Co tedy začít vysévat v květnu?

Můžeme začít venkovním výsevem bylinek. Potěší nás voňavá bylinková zahrádka. Květen je také ideálním měsícem pro výsev okurek, rajčat a paprik. Pokud se chystáte změnit životní styl a místo příloh si dávat k masu zeleninu? Vysejte cuketu a lilek. Cuketa je vhodnou a chutnou zeleninou také pro grilování. Co zelené fazolové lusky? Vyzkoušíte letos? Pokud si vysejete popcornovou kukuřici, můžete mít chutný domácí popcorn. Pokud máte pole nebo zahradu na jižní stranu můžete vysévat melouny, jak vodní, tak žluté.

Pro pozdní sklizeň můžeme znovu zasít mj. mrkev, petržel, červenou řepu a saláty.

Do zahradních jezírek ukládáme lekníny.

Z květinové zahrádky můžeme umístit oseté truhlíky na svá každoroční stanoviště. Na slunné stanoviště - muškáty, lobelky, šruchy, petůnie, balkónová - tyčková nebo převislá rajčata, a bylinky. Na stinná stanoviště vysaďte z bylinek mátu, z kvetoucích begónie a ze zelenolistých břečťan. Z dvouletek, které letos vysejete a na rok uvidíte květy, vyberte - náprstník a hvozdík.

Zůstávají vám za zahrádce volná místa? Můžete vysévat rychlerostoucí a krásně kvetoucí lichořeřišnici.

Autor: Hana Michalíková