Kvajáva - nízkokalorické ovoce

Kvajáva - nízkokalorické ovoce

Kvajáva (lat. Psidium guajava) - pocházi z čeledi myrtovitých (lat. Myrtaceae), z rodu Psidium. Jedná se o exotickou rostlinu rostoucí v tropických a subtropických oblastech. Její hlavní domovinou je Jižní Amerika (Mexiko), ve které je velmi oblíbeným ovocem. Z Jižní Ameriky se pěstování rozšířilo do Indie a Středozemí. Nyní se hojně pěstuje v tropických a subtropických oblastech po celém světě.

Plody Kvajávy mohou být o velikosti meruňky nebo velké jako grapefruity. Různé odrůdy mají různé barvy dužniny od bílé, přes růžovou, po červenou. Některé plody mají i červený povrch. Nejrozšířenější je však Kvajáva se zeleným povrchem a bílou dužninou. Dužnina je šťavnatá a má výraznou vůni. Povrch plodů je hladký až hrbolatý. Může být lesklý nebo pokrytý výraznými tečkami.

Nejvíce se daří pěstování Kvajávy v nadmořské výšce kolem a do 1500 m.n.m. a tam, kde noční teplota neklesne pod 10°C. Snáší i vysoké teploty a sucha, které nastávají v Indii. Citlivá je při období dešťů, které mohou zhoršit kvalitu plodů. Špatné snáší silné mrazy, které mohou spálit celé rostliny.

Kvajáva je stálezelený keř, nebo strom nízkého vzrůstu. Ve volné přírodě dorůstá výšky do 8 m. Kůra stromu je tmavěčervená a dobře se z kmene odlupuje.Má tmavě zelené tuhé listy, které jsou eliptické až vejčité o délce 5-15 cm. Květy Kvajávy jsou bílé, s pěti okvětními lístky a četnými tyčinkami. Květy bývají opylovány hmyzem, jejich chuť je velmi dobrá při výrobě medu. Plody Kvajávy mají kulovitý až hruškovitý tvar. Odtud název kvajáva hrušková. Hruškou bývá nazývána i v Turecku a Arabských zemích. V oblastech Karibiku bývá známá pod názvem jablko guava. Plody obsahují malé množství tvrdých semen.

Pěstujeme Kvajávu

Kvajávu lze jednoduše vypěstovat ze semen. Je velmi vhodnou a plodící exotickou rostlinou při pěstování v květináčích a kontejnerech. Ze začátku si rostlinka dává na čas a její růst je velmi pomalý, záhy však nabere akceleraci v růstu a během několika měsíců se vytáhne z květináče.

TIP: Kvajávě vyhovují těžší jílovité půdy, ale i velmi lehké písčité půdy. Ve volné přírodě rostou kvalitní Kvajávy na březích říčních povodí. Některé starší stromy mohou nárazově existovat i při teplotě do -4°C, nesmí jí být však vystaveny dlouhodobě.

Pro výsev Kvajávy si nachystejte miniskleník, nebo květináč, který nadkryjete např. ustřiženou polovinou PET láhve. Na dno vsypejte substrát určený pro výsev semen. Můžete  použít i písek nebo keramzit, ve kterém budete lépe vidět proces klíčení semene. Semena Kvajávy namočte předem na 24 hodin do vlažné vody. Poté osušte a nechte odpočinout. Suchá semena vtlačte cca.  1 cm pod povrch připraveného substrátu. Semena nechte klíčit o pokojové teplotě, optimálně mezi 20-25°C. Pokud dáváte Kvajávu klíčit v zimních měsících, postavte miniskleník na topení, nebo rostlinu nakryjte.

Vypěstované semenáčky plodí již druhý rok po výsevu. Mohou v té době mít výšku vyší než 1m.

Kvajáva dobře prospívá jako pokojová rostlina. Také se jí dobře daří ve skleníku. Pokud se ji rozhodnete pěstovat jako venkovní rostlinu, je třeba ji otužovat. Bude se jí tak lépe dařit v letních měsících a letních nocích. V zimních měsících ji doporučujeme přenést do chladnější místnosti o teplotě kolem 15°C a omezit zálivku. Kvajávu přesazujte každý rok.

Zálivka Kvajávě vyhovuje pravidelná. Do odstáté vody můžete přidat trochu černého čaje. Rostlinu pravidelně přihnojujte, alespoň 1x za 14 dní tekutým hnojivem. Při přesazování ji dopřejte výživnou půdu. Na písčitou drenáž spodní vrstvy v květináči dejte např. rašelinu.

Bonsai: Rostlina Kvajáva se nyní stává velmi populární v oblasti tvarování bonsají. Zejména v Indii a východní Asii. Drobné miniaturizované listy jsou zdobné a celá rostlina vypadá velmi pěkně. Bonsaje plodí plody Kvajávy o velikosti 1-1,5 cm.

Kvajáva má tendenci se vytahovat na jedné stěžejní větvi. Zastříháváním nebo zaštipováním nových výhonů docílíte toho, aby se rozvětvila. Pokud jsou větve zatím příliš tenké, je vhodné je k sobě svázat lýkovým provázkem.

Kvajáva je vyskytuje v několika různých odrůdách. Nejznámější je Kvajáda hrušková (lat. Psidium guajava). Mezi další druhy patří např. Chittidar - typická velmi sladkou chutí dužniny a výraznými červenými tečkami na povrchu plodů. Odrůda Hafshi má velmi tenkou slupku a plody jsu středně velké. Tyto stromy bývají velmi úrodné. Odrůda Harijha Harijha má středně velké plody žluto-zelené barvy a řídkou korunu. Plody odrůdy Sebia mají růžovou barvu a tato odrůda dobře snáší i nižší teploty. Jsou také odrůdy bez pecek (semen), odrůdy vyloženě jen dekorativní a odrůdy velmi výnosné, jako např. odrůda Allahabad Surkha - kdy stromy plodí až 120 kg ovoce.

Jak chutná Kvajáva ?

Kvajáva má jemnou chuť fíků a hrušek. Někomu může připomínak kombinaci jahod a hrušek. Dužnina má rosolovitou strukturu. Nezralé plody jsou světle zelené, zralé plody poznáme tak, že mají slámově žlutou barvu. Vůně plodů bývá jemnější než u citrónů. Kvajáva obsahuje 5x více vitamínu C než citrony a pomeranče. Typická nakyslá chuť ovoce je způsobena obsaženým malým procentem organických kyselin - kyseliny citrónové a jablečné, které pomáhají vstřebávat vitamín C. Obsahuje také vysoký podíl vápníku a vitamínu A (karotenoidy jsou dobrým antioxidantem pro lidské tělo).  Kvajáva obsahuje vitamín B, zejména B12 a také vitamín E, fosfor, hořčík a železo. Z minerálů mají plody nejvíce draslíku. Ze stopových prvků jsou v plodech obsaženy měď, zinak a mangan . Plody Kvajávy obsahují velké procento cukru - asi 15%. Semínka Kvajávy jsou bohaté na vlákninu a omega-3 mastné kyseliny.

Plody Kvajávy nechutnají jen lidem, jsou důležitou složkou potravy některých savců a ptáků. Ti jejich konzumací pomáhají ve volné přírodě k přenosu semen. Na Havaji se na kmenech - dřevu - z Kvajávy připravuje grilované maso a ryby. Dokonce v USA bývají soutěže v grilování, právě na dřevě z Kvajávy. V Mexiku se griluje i na listech z tohoto stromu. Kvajáva je málo odolným plodem pro transport do Evropy. Kdo ochutnal toto výborné ovoce na exotické dovolené, může vyprávět. Kdo by rád ochutnal, nechť s chutí zkusí své pěstitelské umění.

Rostlina Kvajáva se používá v mnoha různých šampónech pro svou vůni. Listy a kůra se využívá v lékařství. Smíchané s cukrem se používají do zmrzlin a konzerv. V Latinské Americe je hned po pomerančích nejoblíbenějším a nejrozšířenějším ovocem. Jako chuťovky se plody Kvajávy pečou v popelu. Plody Kvajávy jsou určené k rychlé spotřebě, ideálně v den sklizně ze stromu. Plody se zpracovávají na Kvajávový džus, který se díky svému přírodnímu aroma přidává do ovocných šťáv a džusů.

Nakrájené plody Kvajávy můžeme přidat do ovocných a zeleninových salátů. Kousky Kvajávy, nebo prolisované celé plody přidáváme do lehkých nepečených tvarohových dortů, kde vynikne jejich osvěžující sladká chuť.

Nezapomeňte sdílet článek se svými přáteli!

Autor: Hana Michalíková