Zavlažujeme zeleninu

Zavlažujeme zeleninu

Voda - je základní součástí rostlin i okolního prostředí. Poskytuje výživu rostlin ve formě kyslíku a vodíku. Nejdůležitějším zdrojem vody jsou srážky. Srážky se dostávají na zem v podobě deště, sněhu, jinovatky a rosy. Nejvydatnějším zdrojem závlahy je déšť, především v jarních a pozimních měsících. 

Při nadbytku závlahy rostliny nasávají vodu a vzniká v nich tak přetlak, který způsobí roztržení či popraskání rostliných pletiv. Toto se stává zejména u ředkviček, kedlubnů, rajčat a mrkve. Při nedostatku vody ochabuje bunečné pletivo a dochází k vadnutí rostlin. Rostliny trpící suchem ztrácejí svou kvalitu - hořknou (salát), tuhnou (kebdlubny). Při déle trvajícím suchu rostliny usychají a odumírají.

Rostliny citlivé na nedostatek závlahy jsou:

• mělce kořenící zelenina (ředkvičky, špenát, salát, okurky)

Naopak rostliny, které lépe odolávají při suchém podnebí jsou:

• hlouběji kořenící zelenina (kukuřice, petržel, černý kořen, mrkev a luskoviny)

Klimatické podmínky v ČR nejsou dostatečné pro většinu pěstované zeleniny. Srážky jsou minimální součástí nutné závlahy rostlin. Závlahu pro rostliny si musí každý zahrádkář hospodárně promyslet. Lze samozřejmě zalévat vodou z místních zdrojů. Pokud máte v blízkosti zahrádky potok. Důležité je také sbírat dešťovou vodu do sudu. Ideální je dešťová voda z bouřek. Je měkká, vysoce okysličená a obsahuje vzdušný dusík. V dešťové vode se snadno rozpouštějí nerostné živiny obsažené v půdě.

Rostlinám vyhovuje odstátá dešťová voda a je to i ekonomičtější způsob zalévání. Sud/barel na sbírání dešťové vody ZDE.  Pokud máte méně vody (na chalupách, atd.), pak je třeba upřednostnit a zavlažovat pravidelně rostliny, které jsou na pravidelnou zálivku náročené.

Pokud pěstujete teplomilné rostliny, doporučujeme vám natřít barel černou barvou, aby se v něm pochytaná dešťová voda dobře prohřála. Půdy pro pěstování zeleniny by měli mít 55-75% vodní kapacitu půdy.

Pakliže nastává větší sucho na zahrádce a jsme donuceni zalévat vodou z vodovodního řadu. Je vhodnější vodu předem napustit do sudu a nechat prohřát. Je to z toho důvodu, aby z vody vyprchal chlór a voda se okysličila. Voda přímo z řadu je sudená a tvrdá. Není vhodná na přímé zalévání.

Rostliny nezaléváme znečištěnou vodou. Pokud zaléváte vodou z potoku, mějte prověřeno, že do něj nejsou vypouštěny škodlivé látky.

Nejvíce závlahy vyžadují košťáloviny. Pravidelně zaléváme kedlubny, rané zelí, čínské zelí a květák. Z plodové zeleniny dejte péči hlavně řajčatům a okurkám. Z kořenové zeleninynejvíce závlahy spotřebují ředkvičky a celer. Listová zelenina si vystačí s běžnými srážkami, přilévejte vodu pouze k salátu, který může nedostatkem závlahy hořknout. Špenát a čekanka jsou více odolné. Vydrží bez pravidelné zálivky.

Cibulovinám prospívá zálivka v první polovině vegetace. Jakmile začnou cibuloviny dozrávat, vyhovuje jim spíše sušší prostředí.

Česnek je nejméně náročný na závlahu. Pórek vyžaduje pravidelnou zálivku během celého růstu a zrání.

Luskoviny zavlažujte jen při déle trvajícím suchu.

Zavlažujeme - způsoby

Zavlažování dělíme na několit typů dle způsobu závlahy

• povrchová závlaha - podmokem nebo přeronem - tento typ závlahy se používá u košťálovin, rajčat, ranných brambor a paprik. Především u rostlin pěstovaných ve větším sponu. Při této metodě zalévání postačí vyhloubit kolem rostlin brázdy.

Pokud vám tento způsob závlahy a pěstování vyhovuje, pak na hřebenech brázd můžeme pěstovat i kořenovou zeleninu. Pěstování na vrcholu brázdy má své výhody. Díky tomuto pěstování má ke kořenům rostlin přístup vzduch. Nevýhodou tohoto pěstování - resp. závlahy je, že pokud jsou brázdy příliš dlouhé, nemusí se voda dostat až na konec záhonu.

• závlaha ruční - konvemi - se osvědčila na malých zahrádkách. Jde o velmi pracný způsob zálivky. Zálivka konví je ale nejúčinnější v pařeništích, fóliovnících, sklenících a jiných nadkrytých pěstírnách. Zálivka konví odborně - aby se dostala až ke kořenům rostlin - měli bychom dát na 1m2 - 2x10l vody, čili dvě desetilitrové konve vody.
• zálivka hadicí - je oblíbený a obvyklý způsob zálivky. Ušetří čas i "vytahané" ruce z konve. Takováto zálivka je vhodná i větších plochách zahrady. Pokud máme dostatek vody, můžeme v suchém počasí zalévat i rané brambory v období kdy tvoří hlízy. Budou tak větší a úrodnější. K zahradním hadicím používáme různé koncovky,podle toho, co budeme právě kropit.
• podpovrchová zálivka - vyžaduje vyšší finanční náklady. Výhodou tohoto systému je hlavně mnohostranný způsob využití. Je třeba si z trubek, či hadic promyslet a postavit důmyslný kropící systém. Je vhodné, když se zásoba vody do tohoto systému nachází ve vyšší poloze. Nádrž na střeše na dešťovou  vodu, apod. Do hadic-trubek je třeba navrtat otvody o průměru 2mm-5mm v odstupu 10 cm. Trubky uložené do země překrýváme nejdříve vrstvou písku, aby se otvory neucpávali. Při této závlaze zůstává povrch záhodu suchý a kyprý. Voda se neodpařuje a zůstává u kořenů rostlin.

Zaujal vás tento článek? Sdílejte ho s přáteli na Facebooku!

Autor: Hana Michalíková