Vyznáte se v hnojivech ?

Vyznáte se v hnojivech ?

Stručně si zkusíme hnojiva rozdělit, podle plodin, které budete pěstovat. Na závěr seznam hnojiv, které se vám budou během pěstování zeleniny hodit.

U 99% pěstovaných rostlin je základem výživná půda. Do půdy dodáváme živiny již na podzim. Zarýváme do hloubky min. 25 cm chlévský hnůj, nebo uleželý kompost. Hnojem nepřihnojujte např. záhon, na kterém bude pěstován česnek.

Výsev - pro kvalitní výsev bez houbových onemocnění přidáváme do výsevního substrátu Previcur smíchaný s vlažnou vodou.

Košťáloviny - jsou velmi náročné na dostatek draslíku. Dodáváme ho na záhony nejlépe před výsadbou ve formě síranu draselného. Po zakořenění nově přesazených rostlin přihnojujeme ledkem amonným s vápencem v dávce 30g na m2.

Plodové zeleniny - chcete-li úspěšně pěstovat lilky a tykvovité rostliny, vysévejte je na záhony, kde bylo předtím zelené hnojení. Které je úspěšně zapraveno do půdy.  Lilkypřihnojujte 20g ledku amonného s vápencem na 1m2. Pozor! - Pokud budete tykvovitou zeleninu pěstovat na kompostu, pak mějte na paměti, že jejich rozložitý kořenový systém odčerpá veškeré živiny z kompostu. Do půdy pro okurky zapravte větší množství chlévského hnoje a nebo kompostu. Předpěstované sazenice okurek přesazujte i s vyvinutým kořenovým balem - nejlépe do navýšených hromádek prosátého kompostu. Během růstu přihnojujte ledkem amonným s vápencem - 22g na m2.  Rajčata přihnojujeme během vegetace stejně jako okurky ledkem amonným s vápencem 22g na m2, u paprik postačí množství 20g na m2.

Cibuloviny - potřebují dobře připravenou a nezaplevelovanou půdu. Nejlépe hlinitopísčitou, výživnou s obsahem vápníku. Cibuli nezalévejte vodou z vodovodu. Je citlivá na chlór. Pozor! - během vegetace sazečku cibule nezaléváme ani nepřihnojujeme! Před výsadbou cibule přihnojte záhon síranem draselným v množství 25g na m2. Česnek nesnáší přihnojování chlévským hnojem. Stroužky česneku před výsadbou namáčíme do Sulky. Sulkusi připravíme v poměru 1/4 l Sulky na 5 l vody. Stroužky máčíme po dobu 6-12 hod. Během vegetace můžeme ještě česnek přihnojovat ledkem amonným s vápencem v doporučeném množství 18g na m2. Pórek dobře snáší hnojení uleželým chlévským hnojem. Pórekpřihnojujeme superfosfátem v množství 45g na m2. Pažitku přihnojujeme ledkem amonným s vápencem v množství 15g/m2.

Kořenová zelenina - potřebuje hluboké, humózní půdy s dostatkem vápníku. Špatně snáší hnojení čerstvým chlévským hnojem, to má za následek pukání a rozvětvení kořenů. Kyselé půdy je třeba na podzim povápnit. Ihned po jednocení můžeme mrkev přihnojit ledkem amonným s vápencem asi 15g na m2. Petržel a pastiňák mají obdobné nároky jako mrkev. Hnojení čerstvým hnojem jim způsobuje rzivé skvrny. Ćerný kořen nesnáší kyselé půdy. Nadbytek dusíku způsobuje hořknutí a měknutí kořenů.

Celer naopak vydatně hnojíme chlévským hnojem, kompostem  i průmyslovými hnojivy. Celeru nevadí přítomnost chlóru v půdě. Do konce července přihnojujeme pravidelně každých 14 dní ledkem amonným s vápencem v množsví 30g/m2 a hnojivem NPK v množství 100g/m2. Ředkvičky vyžadují dostatek vláhy, aby bulvičky nebyly vytáhlé. Ředkev nepřihnojujte čerstvým hnojem. Křen nevysazujte do zakořeněných půd. Vhodná je dobře přihnojená půda ve složení 5kg chlévského hnoje, 40g superfosfátu a 40g síranu amonného na m2. Během vegetace křenu půdu prokypřujeme a odplevelujeme. Dohnojujeme vícesložkovým hnojivem NPK a ledkem amonným s vápencem v množství 30g/m2. Červená řepa potřebuje během vegetačního období přihnojit vícesložkovým hnojivem NPK a ledkem amonným s vápencem v množství 30g/m2. Vodnice a tuřín nejsou náročné na hnojení.

Listová zelenina - ke svému vývinu potřebuje dostatek světla, tepla a půdu s velkou zásobou živin. Zejména dusíku. Hlávkový salát nesnáší kyselé půdy.  Záhony hnojíme před výsadbou kompostem. Kromě kompostu přihnojujeme síranem amonným v množství 30g a superfosfátem v množství 60g/m2. Během vegetace je vhodné přihnojovat ledkem amonným s vápencem 15g a vícesložkovým hnojivem NPK 60g/m2. Při dobrém hnojení je možné salát pěstovat na tom samém místě několik let po sobě. Špenát a Lebedu  přihnojujeme ledkem amonným s vápencem v mn. 22g/m2. Mangoldu vyhovují půdy zásobené dusíkem.

Mezi vícesložková neboli kombinovaná hnojiva patří ledek draselný a NPK. Podle vlivu na půdní reakci se hnojiva dělí na: kyselá (chlorid draselný), neutrální (ledek amonný s vápencem) a zásaditá (dusíkaté vápno).

Luskoviny - nejsou náročná na hnojiva. Můžeme k nim přidávat hnojiva obsahující vápník. Samy jsou tzv. zeleným hnojením. Přihnojujeme kompostem. Budete-li pěstovat čočku, pak přihnojujte Cereritem v mn. 50g/m2. Mladé rostlinky můžeme přihnojovat během vegetace ledkem amonným s vápencem 8g/m2.

Bylinky - můžeme vysadit do květináče s dávkou uleželého kompostu.

Ostatní zeleniny - Rebarboru hodně přihnojujte chlévským hnojem v doporučené dávce 8kg/m2. Přidejte k tomu i superfosfát 60g a síran amonný 40g a draselnou sůl 25g/m2. Pokud nechcete zakupovat tolik různých druhů hnojiv, pak použijte vícesložkové hnojivo NPK v mn, 80g/m2. Během vegetace můžete rebarboru přihnojovat ledkem amonným s vápeníkem v mn. 22g/m2.

Jaké hnojivo se vám tedy vyplatí zakoupit a mít ho vždy připraveno?

• chlévský hnůj
• ledek amonný s vápencem
• síran draselný
• superfosfát
• vápno
• hnojivo NPK
• síran amonný
• cererit
• previcur

Hnojiva skladujte vždy na suchém a tmavém místě. Chraňte před dosahem dětí! Dodržujte návod na zadní straně obalu! V případě úrazu postupujte vždy podle upozornění na zadní straně obalu a vyhledejte odbornou pomoc!

Přihnojujete?

Sdílejte své zkušenosti s přáteli na Facebooku!

Autor: Hana Michalíková