Co znamená, když se řekne...

Co znamená, když se řekne...

Stalo se vám někdy, že jste četli článek, a zdál se vám nějaký moc odborný a nesrozumitelný? Není třeba propadat panice a divoce listovat ve slovníku. Některé pojmy se dají lehce odvodit, jen vědět jak na to.

Začneme pěkně popořadě, dle abecedy:

Alpinky - skalničky. Nízké vytrvalé rostlinky, vhodné k osázení skalek. Původem jsou to rostlinky převážně z vysokých hor.

Bakterie půdní - jsou tím nejdůležitějším článkem při tvorbě humusu (rozkládání kompostu, hnoje a rostlinných zbytků). Baktériím se daří v teplé a vlhké půdě. Jsou pozorovatelné pod mikroskopem.

Byliny - zelené rostliny s nezdřevnatělým stonkem.

Čajovky - velkokvěté růže. Tyto růže byly dovezeny do Evropy z Číny.

Dřeviny - souhrnný název pro stromy a keře. Tyto rostliny mají zdřevnatělý stonek.

Dvouletky - rostliny, květiny, které mají dvouletý vegetační cyklus. Semena dvouletek obvykle vyséváme v červnu-srpnu. Rostliny přezimují a další rok na jaře kvetou. Mezi dvouletky např. patří macešky, pomněnky a sedmikrásky.

Fazoch - jedná se o předčasné výhony vinné révy. Fazochy se vytvářejí v úžlabí listů. Fazochy vylamujeme, dokud jsou mladé a křehké. Zanedbání by zapříčinilo příliš hustý keř. S tímto názvem se můžete setkat i u rajčete, kde se fazochy tvoří v paždí listů.

Hrůbkování - jedná se o navršení půdy na rostliny. Nejčastěji hrůbkování použijete při pěstování chřestu nebo pórku. Podle stáří rostliny vršíme 20-30 cm vysoké hrůbky. Je to proto, aby mladé rostliny dál prorůstali půdou nahoru, a tím zůstali pod povrchem bílé. TIP: pokud použijete hrůbkování u brambor, zajistíte si tím podstatně vyšší sklizně.

Hřížení - hřížením se množí nejčastěji rybíz, angrešt, vinná réva a líska. Hříšení funguje tak, že dlouhé jednoleté výhony rostlin ohnou a připevní do 5-20 cm hlubokých rýžek. Ty se po uložení zasypou lehkou kompostní zeminou.

Jednocení - po 10ti až 20ti cm se jednotí zelenina vysetá přímo na své trvalé stanoviště. POZOR dobrý TIP: Při jednocení můžete ponechat větší vzdálenosti, a rozdělit si tak jednocení na dvě etapy. V té druhé etapě již budete jednotit větší a silnější rostlinky, které snadněji upotřebíte ke konzumaci. Jednocení nejčastěji provádějte u kořenové zeleniny - mrkve, petržele a také u cibule.

Klíčivost  - jedná se o klíčivost semen. Je to schopnost, při které jsou semena schopna vyklíčit a vyrůst v novou rostlinu. Semena musí být vyzrálá, nepřestárlá a zdravá. Klíčivost je u semen různě dlouhou dobu. Může být několik dnů, ale také nekolik let.

Letničky - rostou, kvetou, přináší semena a odumírají v jednom roce. Obvykle mají krásnou záplavu květů.

Moření - jedná se způsob, kterým chráníme semena před zárodkem chorob. Ať již zárodkům, které jsou na povrchu semen, nebo těm, které jsou uvnitř semene (sadby). Osivo lze mořit suchou i mokrou cestou. 90% semen zakoupených v obchodě, je již namořeno.

Mulčování - jedná se nadkrývání povrchu půdy. Mulč se nastýlá z několika důvodů - aby se udržela v půdě vláha, aby se zabránilo růstu plevele a aby se nevytvářel půdní škraloup. Také se mulčuje u jahod a okurek - a to z toho důvodu, aby plody neleželi přímo na hlíně.

Osivo - osivem se rozmnožují různé odrůdy rostlin. Osivo mohu být semena i plody. Kvalitní osivo splňuje tyto požadavky: pravost druhu, čistotu, klíčivost, vyrovnanost (semena jsou stejně velká a vyrostou z nich vyrovanané rostliny), vlhkost (je předepsána pro každý druh), užitnou hodnotu, absolutní váhu (=váha 1000 semen) a v neposlední řadě zdravotní stav osiva.

Pergola - je dřevěná konstrukce, která slouží jako opora popínavým rostlinám. Rostliny se mohou pnout po bocích konstrukce, nebo i po zastření konstrukce.

Procento klíčivosti - určuje procento klíčívých semen z celkového počtu.

Přepichování = rozesazování rostlinek do větší vzdálenosti od sebe. Přepichujeme dřevěným kolíkem v době, kdy si již mladé rostliny začínají překážet. Přepichujeme také z toho důvodu, aby rostlinky dosáhly většího rozvětvení a měli dost místa na prorůstání nových kořenů.

Přihnojování - přihnojováním regulujeme vývoj v rostlin v jejích různých vegetačních fázích. Mladé rostliny přihnojujeme dusíkatými hnojivy pro podpoření růstu. Starší rostliny přihnojujeme hnojivy fosforečnými a draselnými pro bohaté květy a včasné plody. Na podzim přihnojujeme hnojivy draselnými pro zvýšení odolnosti vůči mrazu.

Půdní škraloup - vzniká zejména po větších deštích. Půda se rozbahní a po vyschnutí se stmelí a vytvoří tak půdní škraloup. Půda je stmelená, a tím napropustná pro vzduch, vodu a kořeny rostlin.

Co jste věděli a nevěděli? Neznámé sdílejte s přáteli na Facebooku!

Autor: Hana Michalíková