Saturejka

Saturejka

Pěstování saturejky - běžný substrát, slunné stanoviště i polostín, mírná zálivka

Pěstování saturejky

Saturejka (lat. Satureja montana) je z čeledi hluchavkovité. Saturejka horská neboli vytrvalá pochází patrně z jižní Evropy, ale u nás je již dlouhá léta známá a pěstovaná. Saturejka je asi 40 cm vysoký, zimovzdorný polokeřík a má čárkovitě kopinaté, šedozelené listy. Drobounké levandulově růžové až nachové květy se objevují od července do září. Vyrůstají ve vzpřímených květenstvích a lákají zvláště včely.
Saturejka je málo náročná na pěstování a daří se jí nejlépe v lehké, vápenité půdě v teplé a slunečné poloze. Volně pěstované saturejky musejí být v našich zeměpisných šířkách chráněny před silnými mrazy vhodným krytem.
 
Pěstování a sklizeň saturejky

Saturejka se množí většinou semeny, vzácně dělením trsů. Vysévá se v dubnu a v květnu, nebo též v srpnu přímo na záhon. Jako u všech semen, klíčících na světle, je možné zakrytí nepatrným množstvím zeminy. Na jaře se staré stonky hluboko sestřihují.
Listy a mladé stonky je nejvhodnější odstřihovat těsně před rozkvětem, neboť tehdy mají nejvíce aroma. Sestřihují se těsně nad zemí a suší se zavěšené, ve svazcích.

Léčivé účinky saturejky

Saturejka obsahuje étericjé oleje a třísloviny. Ve středověku platila za univerzální léčivý prostředek, dnes se využívá k posílení žaludku, omezení nadýmání, proti křečím a jako antibakteriální prostředek. Při bodnutí hmyzem se může nanést ve formě pasty na postižené místo, kde brzy přivodí úlevu.