Pěstování durmanu - dusíkatý humozní substrát, slunné stanoviště i polostín, mírná zálivka
Postupný návod od výsevu pod sklizeň.
Jak bude tvá rostlinka šplhat květináčem,
vždy když bude potřeba, ozvu se co a jak dál.
Zpět k nákupu
Vytvořit objednávkuPěstování durmanu - dusíkatý humozní substrát, slunné stanoviště i polostín, mírná zálivka
Durman patří do rodiny lilkovitých. Jde o 30 až 120 cm vysokou rostlinu s +- 6 cm velkými bílými květy. Plodem je ostnatá tobolka s černými semeny. Květy durmanu se rozevírají navečer.
U nás roste poměrně hojně, zejména na rumištích, skládkách, polích, na zahradách a vinicích jako plevel. Vyskytuje se hlavně na dusíkatém podloží v teplejších nížinatých oblastech. Durman se k nám dostal pravděpodobně z USA odkud se rozšířil čiností člověka.
Droga durmanu se vyskytuje v listech ( Folium stramonii), mladé naťi (Herba stramonii), vyjmečně v semenech (semen stramonii). Listy bez řapíku a nať se sbírají v době kvetení, semena později jakmile se začnou otvírat tobolky.
Durman obsahuje zejména alkaloidy, které jsou nejen léčivé, ale také halucinogení a ve vyšší míře toxické. Droga má slabě omamnou vůni a má nepříjemnou nahořklou a slanou chuť. Listy obsahují až 0,6 % prudce jedovatých tropanových alkaloidů. V semenech je obsaženo také asi 20% oleje.
Pro svou jedovatost se durman v lidovém léčitelství užívá málo avšak jsou dokázány jeho antistmatické účinky. Právě proti astmatu se užívá ve formě nakuřovacích prášků a cigaret dodnes, neboť v kouři obsažený atropin (alkaloid) uvolňuje křeče průdušek. V důsledku jedovatosti určuje dávkování lékař.
Durman působí jako silný halucinogen. Listy durmanu žvýkali například autralští domorodci.
K pěstování durmanu jsou vhodnější odrůdy s bezostnatými plody.
Autorem je Jana Páclová
24.03.2021